Pražská záchranka je jedna z vůbec nejstarších na světě a na výstavě jsou k vidění historické vozy z posledních dekád, které mapují část její dlouhé historie: sanitky značky Mercedes Benz, Ford, ale nechybí ani vůz ŠKODA.
„Pražská záchranná služba tím, že v posledních desetiletích nelikvidovala po skončení své životnosti vybrané sanitní vozy a ani je nepředávala dalším uživatelům, vytvořila cennou kolekci sanitních automobilů, které byly provozně spjaty s hlavním městem. Velmi mě těší, že historicky nejhodnotnější sanitní automobily z této kolekce můžeme představit návštěvníkům Národního technického muzea a rádi bychom ji převzali do svých sbírek,“ uvedl Karel Ksandr, generální ředitel NTM.
„Zatímco srdce záchranné službě dávají především lidé, kteří ji tvoří, sanitní vozy v ulicích bývají často její nejviditelnější tváří. Řada z nich se za roky ve službě stala ikonami našeho vozového parku, ať už to byly automobily Škoda 1201 až 1203, známé i díky seriálu Sanitka, lékařské vozy Tatra 613, nebo dnešní Mercedes Benz 519 se skříňovou nástavbou. Máme radost, že vozy, které roky sloužily spolehlivě v pražských ulicích a pomáhaly nám poskytovat péči pacientům, dnes mohou udělat radost návštěvníkům Národního technického muzea, prestižnímu místu, které je plné užitečné a krásné techniky,“ uvedl Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.
Od konce 80. let minulého století zasahuje záchranná služba tzv. setkávacím systémem rendez-vouz, kdy k těm nejnaléhavějším událostem vysílá posádku s lékařem v rychlém osobním voze a záchranářskou posádku v klasickém sanitním voze. Obě posádky se setkávají na místě události, a pokud po prvotním ošetření nevyžaduje pacientův stav při transportu do nemocnice přítomnost lékaře, může lékařská posádka pokračovat k dalšímu případu nebo být rychle k dispozici pro následující výjezd. Na 90 procent událostí dnes řeší samostatně záchranářské posádky.
Pražský provoz patří vzhledem k množství vozů ke značně komplikovaným a klade na řidiče zvýšené nároky. Přesto se záchranné službě daří udržet excelentní dojezdové časy k pacientům. Průměrný dojezdový čas posádek je u nejnaléhavějších událostí do 8 minut. V 95 procentech událostí jsou zdravotníci na místě do 15 minut.
Součástí výstavy je i výběr defibrilátorů ze sbírky NTM, které představují klíčový prvek v arsenálu zdravotnické záchranné služby, neboť umožňují okamžitou intervenci při život ohrožujících arytmiích, a zvyšují tak šance na přežití pacientů s náhlou srdeční zástavou.
K vidění je soubor přístrojů různých výrobců, které byly využívány při zásazích profesionálních českých civilních i vojenských zdravotnických pracovníků v terénu.
Pražská záchranka je jednou z nejstarších na světě
Vznikla v prosinci 1857 jako Pražský dobrovolný sbor ochranný a původně šlo o družstvo 36 dobrovolníků, z nichž jen 3 byli zdravotníky. Své první sídlo získal Pražský dobrovolný sbor ochranný až v roce 1890 na Václavském náměstí. Ve stejné době byla zavedena nepřetržitá služba a získána první vozidla, tehdy samozřejmě koněspřežná. Již o rok později se sbor přestěhoval do Spálené ulice a v roce 1895 do Jezdecké, dnes Havlíčkovy ulice. Od roku 1911 do roku 1945 pak sídlil v budově staré mincovny na Staroměstském náměstí. V té době již měl k dispozici sanitní automobily, ten první mu koupila v roce 1910 Pražská městská pojišťovna. Začátkem roku 1924 se dosud dobrovolný sbor změnil na obecní Záchrannou službu Praha a jeho pracovníci se stali zaměstnanci města. Pod přímou správou města je pražská záchranná služba i dnes. Její poválečná historie je spojena s prostory bývalého autoservisu a garáží v ulici Dukelských hrdinů v Holešovicích, kde sídlila dlouhých padesát let – od roku 1949 do roku 1999. Dnes má své sídlo v Korunní ulici na Vinohradech a své sanitní vozy vysílá z celkem 22 výjezdových základen, umístěných po celé Praze.
Zdroj: NTM
