Jak pojišťovna vybírá pojistné události, které končí u vás?
V praxi to funguje tak, že data o pojistných událostech putují do datového skladu. Zde funguje určitý detekční systém. Ten podle zadaných algoritmů vybírá případy, které jsou něčím nestandardní, a tyto případy potom detailněji procházejí specializovaní likvidátoři nebo přímo detektivové. Ti vyšetřují takové případy nejen tzv. od stolu za pomoci analytických nástrojů, ale pohybují se i v terénu. Mají možnost hovořit se svědky a případně si vyžádat další dokumentaci apod. Disponujeme kvalitním technologickým zázemím a především zkušenými kolegy, kteří jsou v této oblasti opravdovými profesionály.
Existují vodítka, která likvidátorovi napoví?
Našim likvidátorům ročně projdou rukama stovky tisíc pojistných událostí, a tak za roky praxe dokáží řadu nesrovnalostí odhalit vlastně velmi rychle. Díky jejich odbornosti se daří odhalovat nemalé množství podvodů. Faktem je, že ti, co to zkoušejí, to mnohdy dělají velmi. Co neodhalí lidé, odhalí naše detekční systémy a také umělá inteligence.
A nějaké typický příklad?
Třeba sjednané havarijní pojištění v 10 dopoledne a nahlášená škoda z něj o hodinu později. Neznamená to, že by nutně muselo jít o podvod, ale z praxe víme, že takové situace si z principu zaslouží zvláštní pozornost.
Kolik detektivů máte a jak se vlastně člověk k takové profesi dostane?
Konkrétní být z taktických důvodů nemohu, ale máme naše detektivy rozmístěné napříč kraji v celém Česku tak, aby mohli svoji práci vykonávat co nejefektivněji. Jde o zkušené praktiky, mnohdy bývalé policisty. Není to samozřejmě podmínka, ale pokud mluvíme o ideálním kandidátovi na pozici „detektiva“, je to bývalý policista/vyšetřovatel s praxí alespoň 15 let v oblasti majetkové nebo hospodářské trestné činnosti.
Máte z vaší praxe nějaký případ, který vás spíše obveselil?
Se takovými situacemi se potkáváme v podstatě velmi často, a mnohdy nestačíme žasnout. Například pokus o podvod, kde lidé hlásili vykradení bytu. Mezi odcizenými věcmi byla i pračka, kterou měli v koupelně. Rychle se ale ukázalo, že rozměry oné drahé pračky neumožňovaly, aby prošla dveřmi do místnosti. Situace jsou ale i násobně absurdní, lidé zkrátka zkouší ledacos. Klient třeba nahlásil škodu na motorovém vozidle a nárokoval si plnění z připojištění střetu se zvěří. Zřejmě ho k tomu vedla minimální spoluúčast jednoho tisíce korun, a tak naaranžoval havárii včetně srnčích chlupů. Vyšetřovací tým našel rozpory v popisu nehody a nechal u soudního znalce zhotovit posudek o původu zvířecí srsti, která se nacházela na vozidle. A výsledek? Srst pocházela z obchodu s rybářskými potřebami, kde se používá na vázání mušek pro sportovní rybolov. V druhém podobném případě se dokonce jednalo o štětiny z běžného kuchyňského koštěte…
Nač se nejčastěji zaměřují organizované skupiny při pojistných podvodech?
Zde mluvíme o vyloženě promyšlených činech, kterými zločinecké skupiny páchají organizovanou trestnou činnost. Co do počtu nejde o vysoká čísla, zásadní jsou v těchto případech finanční objemy. V těchto případech se bavíme i o desítkách milionů korun. Typicky jde o oblast škod z pojištění motorových vozidel, ale také z podnikatelského pojištění. Pozoruhodné je, že podnikatelé se o pokusy o pojistný podvod pokouší bez ohledu na ekonomickou situaci země – v době recese i konjunktury.
Podvodníci „jdou“ aktivně po seniorech. Hrají na city, vydávají se za vnoučky a lákají z nich peníze
Co je naopak předmětem podvodů u běžných lidí?
V oblasti pokusů o pojistný podvod se ocitá řada jinak bezúhonných občanů tím, že se pokouší záměrně navýšit škodu u skutečně vzniklé pojistné události. Zarážející je, že lidé takové jednání nepovažují za špatné a neuvědomují si, že se tím dopouští trestného činu – pokusu o pojistný podvod. V takových případech se pak většinou jedná spíše o nižší částky v řádech tisíců maximálně desetitisíců korun.
Z naší praxe víme, že pouze menšina pojistných podvodů je od začátku promyšleným činem. Lidé si většinou nesjednávají pojištění s úmyslem, že spáchají pojistný podvod. Člověk prostě podlehne tíze okamžiku. K pojistné události skutečně dojde, ale klient se poté snaží pojišťovnu přesvědčit o tom, že mu vznikla daleko větší škoda.
Dominují v něčem podvody u plnění havarijního pojištění?
Podvody v pojištění motorových vozidel patří i nadále k těm nejpočetnějšími. Řada motoristů totiž snadno podlehne dojmu, že nafingovat dopravní nehodu či krádež vozu je nejjednodušší způsob, jak nepoctivým jednáním připravit pojišťovnu o peníze.
Jak lidé dokazují škodu na zdraví? To spolupracují s lékaři nebo falšují lékařské zprávy?
Právě v této oblasti se setkáváme především s organizovanými zločineckými organizacemi, které využívají i sítě lékařů. Zásadním způsobem se právě v posledních letech rozmáhají podvody v souvislosti s výplatou škod na zdraví z životního nebo úrazového pojištění. Alarmující v uplynulých letech byla v této souvislosti obrovská kauza Hippokrates, kterou napříč celou republikou řešila velmi intenzivně Policie ČR.
V úrazovém pojištění se lidé nejčastěji snaží co nejvíce prodloužit dobu svého léčení, a tím neoprávněně získat od pojišťovny vyšší pojistné plnění. Už takové jednání je však pokusem o pojistný podvod. Ve snaze neoprávněně získat pojistné plnění lidé rovněž falšují lékařské zprávy.
Pokud se pokus o podvod prokáže, postupuje pojišťovna případ Policii ČR?
Trestný čin podvodu dle trestního zákoníku není ve vyjmenovaných trestných činech, na které se vztahuje oznamovací povinnost. Plyne z toho, že jako pojišťovna oznamujeme orgánům činným v trestním řízení podezření na spáchání podvodu spíše ve výjimečných případech. Zejména se jedná o organizované podvody, dále pak případy, kdy se podvodu dopouští jednotlivci opakovaně nebo se jedná o případy s vysokou škodou.
