Duševní zdraví vysokoškolských studentů v Česku je v centru pozornosti odborníků. Loňský monitoring, který koordinovala Asociace vysokoškolských poradců ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ), přinesl výsledky, jež nelze přehlédnout. Zúčastnilo se ho přes 18 600 studujících z dvaceti českých vysokých škol, přičemž účast byla dobrovolná.
Studenti anonymně vyplňovali sebehodnotící dotazníky. Výsledky ukázaly, že 44 procent z nich vykazovalo symptomy středně těžké až těžké depresivity a 34 procent příznaky středně těžké až těžké úzkostnosti. Celých 54 procent zapojených studentů pociťuje snížený well-being, tedy osobně vnímaný pocit spokojenosti se svou současnou životní situací, jak uvedla Barbora Čalkovská z Asociace vysokoškolských poradců. Zároveň zdůraznila, že bez další diagnostiky nelze na základě dotazníků potvrdit přítomnost duševního onemocnění, výsledky ale jasně signalizují, že problematika si zaslouží zvýšenou pozornost.
Obzvláště znepokojivý je údaj týkající se sebevražedných myšlenek. Zkušenost s nimi přiznalo 37 procent zapojených studentů. Horší výsledky v oblasti duševního zdraví přitom vykazovaly ženy a trans a genderově rozmanití studující ve srovnání s muži.
Výzkumnice z programu Veřejné duševní zdraví NUDZ Laura Juríková upozorňuje, že monitoring není reprezentativní, protože se do něj zapojili jen ti, kteří měli o účast zájem, a výsledky proto nelze zobecnit na celou populaci vysokoškolských studentů. Přesto podle ní pomáhá zmapovat rozsah problémů a identifikovat skupiny, které potřebují největší podporu.
Poradenská pracoviště na vysokých školách se v současnosti potýkají se zvýšeným výskytem akutní stresové reakce na běžné životní a studijní situace a s obtížemi studentů při nastavování denního režimu, upřesnil mluvčí NUDZ Jan Červenka. Mezi nejčastěji řešená témata patří vztahové problémy, psychické zdraví, sebehodnocení, zvládání stresu, identita nebo ztráta blízkého člověka.
Studenti, kteří potřebují pomoc, se mohou obrátit na poradenské centrum přímo na své škole nebo zavolat na Linku první psychické pomoci na čísle 116 123.
Zdroj: autorský text / ČTK
