Slavnosti mrkve ve Zlivi přilákaly stovky lidí

14.8.2022
Jiří Bydžovský

Mrkev stokrát jinak. Mrkev jako pochoutka, mrkev jako lék, mrkev jako herní motiv, mrkev jako symbol nadhledu a sebeironie, mrkev jako pomocník. Ve všech těchto podobách se s touto zdraví prospěšnou kořenovou zeleninou setkali návštěvníci dvanáctého ročníku Slavností mrkve ve Zlivi na Českobudějovicku. A bylo jich hodně přes půl tisícovky.

„Slavnosti mrkve jsou od začátku velmi úspěšnou a oblíbenou městkou akcí s vysokou návštěvností, která si rychle získala své renomé nejen v okolí, ale i za hranicemi regionu. U vzniku novodobé zlivské tradice stál skvělý nápad.“ uvedl starosta Zlivi Radek Rothschedl.

Slavnosti mrkve jsou inspirovány historickou legendou o zelenině omylem vypěstované u kostela místo ozdobných květin. Zlivi se proto mezi Jihočechy přezdívá Mrkvanov, jeho obyvatelům pak Mrkvani, což mnozí neradi slyší. A své nosné téma slavnosti rozhodně nezapřely. K mání byly mrkvové koláče, mrkvové šťávy, mrkvová zmrzlina a řada dalších pochutin z mrkve.

Akci, která byla součástí programu Oranžového roku v okolí temelínské elektrárny, zahájil starosta Radek Rothschedl. Následný doprovodný kulturní program, který trval až do pozdních nočních hodin a vrcholil menším ohňostrojem, odstartovala na zaplněném prostranství pod kostelem skvělá čtyřčlenná kapela Jazzika.

Nejmenší návštěvníci se bavili různými hrami. Mohli se nechat pomalovat obličej nebo se vyřádit ve skákacím hradu. Všechny pak bavili skvělí kejklíři, žongléři a akrobati z Chůdadla či herci Divadla Studna. Svou práci předvedli i zlivští hasiči, kteří se svou technikou zasahovali při nedávném požáru v Národním parku České Švýcarsko.

Proč se vlastně Zlivi kdysi začalo říkat Mrkvanov? To s jistotou nikdo neví. Dodnes je to záhada. „Existuje řada variant tohoto příběhu, nicméně základ mají všechny společný. A to, že u zlivského kostela kdysi vyrostla mrkev,“ konstatoval starosta. Jak se ale do země dostala, v tom už se legendy liší. Nejčastější teorií je, že sedláci z Hluboké nad Vltavou dodali zlivským sedlákům místo semínek květin, které měly zkrášlit okolí zdejšího kostela, semínka mrkve. Kolem kostela pak vyrostla zelenina a obyvatelé Zlivi se stali předmětem posměchu.

Ať tak, či tak, jisté je, že mrkev prospívá lidskému zdraví. V léčitelství se používá při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánětech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování.

Zdroj:vz/tz


Témata:

Nepřehlédněte