K útoku touto bojovou chemickou látkou na cestující tokijského metra došlo 20. března 1995. I když byl sarin zředěný a nekvalitní, 27 lidí zabil, z toho 13 na místě, 23 zranil těžce a asi 5500 lehce. Přitom šlo zřejmě jen o nácvik toho, jak sekta Óm šinrikjó po „konci světa“ v roce 1997 hodlá uchvátit moc v Japonsku.
Celá teroristická akce se skládala z pěti útoků koordinovaně provedených v pěti různých soupravách metra na třech linkách. V pondělí 20. března 1995 se vydalo pět členů sekty Óm šinrikjo do tokijského metra s plastovými kapslemi zabalenými v novinách. Každá kapsle obsahovala 900 ml tekutého sarinu. Čtyři pachatelé měli po dvou sáčcích, jeden nesl tři. Během ranní špičky pachatelé propíchli kapsle ostrou špicí deštníku, zanechali je na místě a vystoupili z vozů metra na předem určených stanicích, kde je čekali členové sekty a zajistili jejich odvoz. Tekutý sarin vytékal z kapslí na podlahu vagónů a odpařoval se.
Provoz metra fungoval normálně až do té doby, než cestující začali mít problémy. Z některých vagónů zaměstnanci metra propíchnuté sáčky rychle odstranili a postarali se o zraněné. Jedna souprava s odpařujícím se sarinem pokračovala po své trase dál a teprve později byla zastavena a cestující evakuováni. Ukázalo se, že ani tak jednoduchý úkol, jako jednou propíchnout plastový sáček, vlastně jednoduchý není. V jednom vagonu nebyl jeden propíchnut vůbec a druhý jen málo, takže sarin vytékal a odpařoval se pomaleji. V jiné soupravě byl sáček propíchnut naopak několikrát, takže cestující zdroj unikajícího plynu velmi rychle nalezli a jeden pasažér sáček duchapřítomně vykopl ven na nástupiště stanice.
Nedostatky při provedení útoku snížily možný počet obětí stejně jako to, že sarin byl naředěný jen na 30 %. Navíc na přítomnost plynu upozornil také zápach z nečistot v něm obsažených. V takovém případě je sarin cítit jako hořčice nebo spálená guma. Lidé, kteří jím byli zasaženi jen lehce, začali mít problémy s dýcháním a zrakem, které časem odezněly.
Útok provedla sekta Óm šinrikjó a její členové, pachatelé útoku, byli odsouzeni buď na doživotí, nebo k trestu smrti. Vůdce sekty, slepý guru Šókó Asahara byl zatčen dva měsíce po útoku v skrýši sekty na úpatí hory Fudži, odsouzen k trestu smrti oběšením a spolu s šesti dalšími pachateli útoku popraven 6. července 2018.
Šókó Asahara, občanským jménem Macumoto Čizuo se narodil v roce 1955 ve vesnici na ostrově Kjúšú jako šesté ze sedmi dětí v rodině výrobce rohoží tatami. Od narození byl na jedno oko slepý a druhé oko měl těžce postižené. Školu ukončil v roce 1977. Poté se začal věnovat studiu akupunktury a tradiční čínské medicíny, což je tradiční možnost uplatnění pro slepce v Japonsku. Působil také jako cvičitel jógy. V roce 1978 se oženil a se svou ženou Tomoko Macumoto měl čtyři dcery a dva syny. V roce 1981 byl obviněn a uznán vinným z nelegálního obchodu s léky a praktikování farmacie bez licence a dostal pokutu 200 000 jenů.
Asahara svým učením oslovil tisíce lidí nejen v Japonsku. Mnozí z nich byli vysoce vzdělaní, a to i na prestižních univerzitách. Svou sektu založil v roce 1987 a v jejím učení Asahara smísil buddhismus a hinduismus s apokalyptickými vizemi. Podle něj měl v roce 1997 nastat konec světa a ten nový vytvoří právě příslušníci sekty Óm šinrikjo (čili Nejvyšší pravda). Musí se o to ovšem sami přičinit a moc převít násilím. Proto sekta chtěla zajistit dostatek zbraní a vyrobit účinný plyn, s nímž potom plánovala zaútočit na nejvyšší instituce v zemi, včetně císařského paláce. Údajně Asahara připravoval i použití biologických zbraní se smrtícím virem Ebola.
Útok v tokijském metru byl možná jen jakousi zkouškou nebo praktickou přípravou směřující k tomuto cíli. Otázkou je, zda by byl skutečně realizován, když, jak nyní víme, „konec světa“ v roce 1997 nenastal.
V každém případě však tento útok v tokijském metru byl teroristický čin na světě provedený chemickou zbraní a jde také o zatím nejhorší útok teroristů v Japonsku od druhé světové války.
