Současné sváteční období a očekávání příchodu nového roku vnímá většina z nás jako období klidu a oddechu, vymýšlení novoročních předsevzetí a jejich plnění a očekávání příchodu Tří králů. Je také pravděpodobné, že většina novoročních předsevzetí už na konci ledna vezme za své. Naši předkové však v těchto dnech pokračovali v očistě svých životů a to i sexuálním půstem.
Posvátným zimním slunovratem, který je Slovany označován jako Kračun, rozhodně nekončily oslavy spojené s koncem starého a vítáním nového roku. Své „Vánoce“ prožili naši předci o slunovratu, kdy oslavili zrození solárního boha Dažboga a tím vlastně přivítali nové slunce. Ovšem prvních 12 dní po tomto svátku se ještě nijak zvlášť neprodlužuje a slunce si dává se svým příchodem načas. Stále je brzo a dlouho tma. Staří Slované toto období označovali jako „noci běsů“ nebo „nečisté dny“. V těchto dvanácti dnech jsou brány mezi naším světem a podsvětím otevřené a tak světu vládne Veles, který je jinak bohem podsvětí. Zemi vládne právě oněch 12 dní náhradou za zbylých 12 měsíců, kdy vládne Dažbog. Až do Tří králů tak můžeme potkat duše zemřelých předků, ale i zlé duchy a démony. Těm se ovšem naši předci snažili vyhnout, pro což sloužil dodnes zlidovělý zvyk Koledy.
Sexuální půst před koledou
Koleda představovala setkávání lidí s běsy. Mladí muži se přestrojili za zvířata nebo si nasadili různé strašidelné masky, které byly vyrobeny ze dřeva, kůry či kůže. Smyslem bylo zahnat běsy a démony a ochránit před nimi ostatní i sebe. Ve skupinách obcházeli vesnici, zpívali, hráli různé scénky a přáli v každém domě úrodu a štěstí. Za to dostávali jídlo, pití, ale i peníze. Koledovalo se od zimního slunovratu až do přísluní, což později církev překryla svou tradicí Tří králů. Současně s tím si křesťanství vypůjčilo i zvyk koledy spojený s tímto svátkem.
Důležité je, že slovanští mladíci – koledníci – museli několik dní před koledou dodržovat sexuální půst, aby se očistili od všeho zlého.
Zdroj:
www.rodnavira.cz, www.slovanskykruh.cz
