Poslanecká úprava obsahuje vymezení například sociálního bytu a okruhu lidí, kteří by mohli o jeho přidělení žádat. Podmínkou by bylo, že mají nízké příjmy – například u tříčlenné domácnosti do průměrné hrubé měsíční mzdy, a nevyhovující bydlení. Nájemní smlouva by se prodlužovala vždy po dvou letech, pokud by se zjistilo, že si nájemce nadále nemůže zajistit vyhovující bydlení na trhu. Mezní výše nájemného v době účinnosti zákona by činila 64,70 koruny za metr čtvereční a měsíc, stojí v pozměňovacím návrhu, který předlohu přejmenovává na zákon o dostupnosti bydlení.
Pozměňovací návrh nadále předpokládá možnost založení veřejně prospěšné právnické osoby v bydlení. Jejím účelem by bylo poskytovat bydlení za náklady. Tyto veřejně prospěšné společnosti by za splnění zákonných podmínek zapisovaly úřady do registru. Stavěly nebo kupovaly by domy na neziskovém principu. Pokud by byly jen investory stavby, dodavatel by měl podle úpravy právo na zisk do 15 procent.
Původní sociálnědemokratická předloha předpokládala i to, že obce by získaly právo žádat od developerů při povolování výstavby bytů až čtvrtinu nových bytů pro svoje účely. Developerům by platily pouze nákladovou cenu. Předkladatele si od zákony slibovali zlevnění bytů až o třetinu. Oslovení analytici a developeři ale naopak uváděli, že zákon by byty zdražil.
Opoziční ODS a TOP 09 neprosadily v prvním čtení zamítnutí návrhu zákona nebo jeho vrácení autorům k přepracování, což se obecně vnímá jako měkčí forma zamítnutí. Předlohu projednávají správní, ústavně-právní a sociální výbor.
adp/ČTK
