Mají občané právo mluvit do toho, kolik se do jejich města má nastěhovat nových obyvatel? Krajský soud v Praze řekl, že alespoň v případě Dobříše takové právo mají. Přikázal totiž radnici uspořádat referendum, které se tématu týká a radnice ho dosud uspořádat odmítala.
Plebiscit, který by zjistil názor obyvatel na zástavbu v okolí Dobříše, by se měl konat 13. a 14. ledna souběžně z prezidentskými volbami. Zastupitelé v minulosti návrh na jeho vyhlášení neschválili, za navrhovatele se teď ale postavil soud.
„Jsme rádi, že nám soud dal za pravdu a vyhlásil referendum o všech třech otázkách, za které se postavilo 1461 občanů Dobříše. Sami občané Dobříše teď rozhodnou, zda se městské pozemky v Brodcích vyjmou ze zástavby, jak rychle se bude Dobříš rozrůstat o další zhruba 3000 nových obyvatel, když tu ještě není zajištěná infrastruktura pro takový nárůst počtu lidí, a také jestli se má zástavba v budoucnu rozšiřovat do okolní krajiny na úkor luk, polí a lesů,“ uvedla Helena Kahounová, zmocněnkyně přípravného výboru referenda.
Impulzem k návrhu referenda byla diskuse o plánech na novou výstavbu na loukách v oblasti Brodce, uvažovaná zástavba má ale vyrůst i na v dalších oblastech Dobříše a okolí.
Přípravný výbor referenda splnil zákonem dané podmínky pro jeho vyhlášení už před letošními prázdninami. Především nasbíral 1461 platných podpisů obyvatel Dobříše s volebním právem – Dobříš má přitom dohromady necelých 10 tisíc obyvatel, včetně dětí. Městský úřad poté nechal formulaci otázek zkontrolovat Ministerstvem vnitra a nakonec konstatoval, že návrh na vyhlášení referenda nemá vady. Přesto většina zastupitelů v srpnu odmítla referendum vyhlásit, údajně z obavy, že navržené otázky by mohly být v rozporu se zákonem.
Radní podle starosty Svobody už rozhodli o podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. „Myslíme si, že otázky pro místní referendum tak, jak jsou položené, nejsou pro občany dostatečně srozumitelné,“ míní Svoboda. Týká se to podle něj především otázky č. 3. „Drtivá většina občanů neví, čeho se týká „nezastavěné území“ podle územního plánu. Pokud by toto omezení bylo přijato, vedlo by paradoxně k tomu, že by zastupitelstvo města mohlo rozhodovat o změně zastavitelnosti některých v současné době nezastavěných pozemků uvnitř města, ale nemohli by rozhodovat o změně územního plánu, která by umožnila např. vybudování nové školy vně současných hranic zastavitelného území města,“ vysvětluje Svoboda.
Uspořádání referenda navrhla bývalá starostka Jana Vlnasová spolu s dalšími zastupiteli za uskupení Pro Dobříš. Veřejnost si podle autorů návrhu přeje, aby Dobříš zůstala malým městem do 10.000 obyvatel. Po zastavění většiny míst vymezených nynějším územním plánem podle nich hrozí, že se objeví návrhy na další rozšíření zastavitelného území.
Svoboda už dříve namítl, že tyto otázky řeší územní plán. K požadavku, aby počet obyvatel nepřesáhl 10.000, podotkl, že počátkem roku v Dobříši žilo 8571 lidí a naopak jich ubývá.
Otázky navrhovaného referenda:
1) „Souhlasíte, aby Zastupitelstvo města Dobříš bez zbytečných odkladů a v souladu s právními předpisy schválilo takovou změnu územního plánu města Dobříš, která v lokalitě Brodce vyjme ze zastavitelných ploch pozemky, které byly ke dni vyhlášení tohoto referenda (27. 9 . 2022) ve vlastnictví města Dobříše, s výjimkou pozemku parcelní číslo 1896/194 v katastrálním území Dobříš, který je zařazen do plochy využitelné pro občanské vybavení – tělovýchovné a sportovní zařízení?“
2) „Souhlasíte, aby zastupitelstvo města Dobříš zachovalo v územním plánu stanovené zásady etapizace, kde je mimo jiné určeno, že z obytných ploch by neměla být zahajována výstavba v dalších lokalitách do doby realizace velké většiny rodinných domů v lokalitách: Nad Papežem, Javorová, Na Kole, Západní zóna, a při nejbližší změně územního plánu upřesnilo, že velkou většinou se v tomto rozumí nejméně 85%? “
3) „Má územní plán města Dobříše i jeho změny vylučovat rozšíření možnosti zástavby v okolní krajině oproti současnému stavu v lokalitách, které byly ke dni vyhlášení tohoto referenda (27. 9. 2022) nezastavěným územím, s výjimkou případů, kdy by nutnost změny vyplývala z právního předpisu nebo kdyby se jednalo o veřejně prospěšné stavby?“
bar/čtk
