• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Soud navýšil odškodnění vystěhovaným Romům. Vsetín to považuje za nespravedlivé

    20.2.2024
    Simona Knotková

    Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS).

    Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřknul odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení vsetínské radnice to považuje za nespravedlivé. Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení, řekl v úterý novinářům starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL). Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta Vsetína situaci zkresluje.

    Právní zástupce města Karel Ležatka dnes novinářům řekl, že ústavní stížnosti jsou již vypracovány a podány, a to ke každému ze čtyř podání. „Situaci komplikuje to, že formálně bylo doručeno jen jedno rozhodnutí. Ale abychom předešli spekulacím, jestli jsou, nebo nejsou zachovány lhůty, všechny úkony byly realizovány včas, bez ohledu, zda doručení bylo řádné, nebo ne,“ uvedl Ležatka.

    Advokátka romských rodin z rozsudku NS vyzdvihla část odůvodnění, ve kterém se uvádí, že žalovaný porušil práva žalobců na lidskou důstojnost, zasáhl do jejich práva na ochranu soukromí, které v sobě zahrnuje i soukromí rodinného života, a do práva svobodné volby místa pobytu a způsobu života.

    Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Dům byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé, včetně žalobců z dané kauzy, před tím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo. Podle NS bylo cílem Vsetína vyřešit svůj problém s nájemníky, a nikoliv jejich problém s bydlením. Navýšení odškodnění se týká z velké části těch žalobců, kteří v době stěhování byli dětmi, a nelze jim tak přičítat zodpovědnost za to, že rodina své problémy ve Vsetíně neřešila.

    Čunek připomněl, že obyvatelé pavlačového domu se podíleli na jeho devastaci, neplatili nájemné, přesto jim město dalo finanční pomoc na zajištění nového bydlení mimo Vsetín. V domě bylo šest desítek bytů, bydlelo tam asi 300 lidí převážně z romské komunity. Velká část z nich neplatila nájemné, soud jim v roce 2003 nařídil vystěhování bez náhrady. Neplatiči objekt dále obývali. Obyvatelé 12 bytů, celkem 49 lidí, využilo nabídku města přestěhovat se do městských bytů, do nově vybudovaných kontejnerových domů bylo přestěhováno 188 lidí z 34 bytových jednotek. Zbývajícím 59 lidem ze sedmi bytových jednotek město nabídlo bezúročnou půjčku na zajištění bydlení mimo Vsetín. Osm rodin nabídku využilo, později se k nim připojily další dvě rodiny.

    „Důvodem nákupu domů mimo Vsetín bylo zajistit možnost bydlení lidem, pro které jsme v tu dobu neměli k dispozici žádné volné prostory ve Vsetíně. Město a jeho organizace tak poskytly Romům bezúročné půjčky v celkové výši 3,726 milionu korun s dobou splatnosti 20 let. Ačkoliv v současnosti již téměř vypršela lhůta splatnosti, rodiny dosud uhradily z půjček pouze 765 000 korun. Na úrocích pak město přijde dle našich výpočtů o tři miliony korun, což jsou další peníze, které těmto rodinám de facto věnovalo,“ uvedl Čunek.

    Domy, kam se Romové přestěhovali, však byly často ve špatném stavu, nevhodné k trvalému bydlení. Podle Polákové město najalo v roce 2006 realitní kancelář a takzvaného zmocněnce. „Podle pokynů města jednali v rozporu se zájmy osob, které já nyní zastupuji. Vsetínská radnice tenkrát nechala realitní kanceláří zakoupit nemovitosti žalobcům a poté v zájmu města byly nařízeny exekuce prodejem tří z těchto nemovitostí,“ uvedla Poláková.

    Soudy se žalobami Romů zabývaly řadu let, NS v uplynulých týdnech rodinám přiřkl vyšší odškodnění. Původně měli lidé od města dostat od 5000 do 40 000 korun, nově získají částky od 10 000 do 90 000 korun. „Město tak potrestal za dobrodiní, které jsme rodinám neplatičů poskytli. Kdybychom tenkrát uposlechli prvotního rozhodnutí soudu a neplatiče z pavlačového domu vystěhovali bez náhrady na ulici, nemuselo by město nyní ze svých prostředků, respektive z daní vsetínských občanů, platit odškodnění. Celé je to z mého pohledu naprosto absurdní,“ uvedl Čunek. Podle něj na kauze vydělá advokátní zástupkyně romských rodin, která dostane odhadem 4,5 milionu korun, což by také mělo zaplatit město. Poláková s uvedenou částkou nesouhlasí, o nákladech řízení bude soud podle ní teprve nově rozhodovat.

    Čunek uvedl, že se s verdiktem NS nehodlá smířit. „Věříme, že se Ústavní soud s překvapivým verdiktem Nejvyššího soudu neztotožní, jelikož se jedná o nebezpečný precedens – v budoucnu podobným rodinám již nikdo nepomůže. Výrok Nejvyššího soudu není jen o penězích, ale hlavně o tom, že milosrdenství v naší zemi nemá místo. Ve svém důsledku Nejvyšší soud shledal, že přestěhování Romů mimo město bylo pro ně horším řešením, než kdyby skončili na ulici. Nepochopitelným a silným tvrzením v rozsudku je také to, že příslušníci romského etnika ´žijí přítomností´ a neřeší budoucnost, k přijímání závazků mohou přistupovat neuváženě, což vyznívá, jako by toto etnikum bylo nesvéprávné,“ uvedl starosta.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte