Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost ministerstva životního prostředí ohledně dřívějšího soudního verdiktu o námitkách Nižboru k NP Křivoklátsko. Námitky podle říjnového rozsudku nejsou vypořádané a je třeba je v řízení ještě projednat. Podle Svazku obcí Křivoklátska by tedy do vypořádání námitek mělo být zastaveno jednání o novele v Parlamentu, uvedla ve čtvrtek předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Ministerstvo obec vyzve k doplnění námitek a pak o nich rozhodne, odpověděla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Obec Nižbor nesouhlasila s rozhodnutím ministerstva, které zamítlo její námitky proti záměru na vyhlášení národního parku Křivoklátsko a obrátila se na soud. Městský soud v Praze loni v říjnu vydal rozsudek, kterým rozhodl o zrušení rozhodnutí MŽP a vrátil námitky k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud nyní zamítl i následně podanou kasační stížnost MŽP. „Stav je nyní takový, že námitky proti záměru na vyhlášení NP Křivoklátsko nejsou vypořádány a rozhodnutí o námitkách není v právní moci,“ uvedla Kohoutová.
Obec Nižbor proti předchozímu rozhodnutí ministerstva podala podle mluvčí MŽP tzv. blanketní rozklad. „To znamená, že neuvedla žádné konkrétní námitky či argumenty proti vyhlášení NP Křivoklátsko. Nejvyšší správní soud nyní uložil MŽP vyzvat obec Nižbor k doplnění blanketního podání o konkrétní námitky,“ uvedla Krejčí.
Starostové z Křivoklátska trvají na zachování chráněné krajinné oblasti (CHKO), ochranu přírody považují za dostatečnou, což podle nich potvrzují i odborné zprávy o dobrém stavu ekosystémů na Křivoklátsku. Na Městském soudu v Praze čekají na projednání žaloby dalších křivoklátských obcí. „Proti vyhlášení NP Křivoklátsko bylo podáno celkem osm žalob, ve čtyřech případech byly žaloby obcí zamítnuty,“ doplnila mluvčí MŽP. V prosinci Městský soud v Praze zamítl žalobu obce Branov. I v tomto případě obec usilovala o to, aby soud zrušil rozhodnutí o zamítnutí jejích námitek proti NP. Předseda senátu Martin Lachmann verdikt zdůvodnil tím, že se Branovu nepodařilo v dostatečném rozsahu zpochybnit žalobou napadené rozhodnutí.
Vyhlášení národního parku je navržené v novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou v prosinci schválila vláda. Podle Kohoutové je snaha novelu zařadit na jednání schůze Sněmovny příští týden.
Zástupci obcí mimo jiné upozorňují na to, že už nyní je množství turistů v regionu na hranici únosnosti a další zvyšování počtu návštěvníků na Křivoklátsku neprospěje ani přírodě, ani místnímu venkovskému životu. Obyvatelé se obávají například regulace pohybu po území pro pěší, bude též zakázáno jezdit na kole mimo vyhrazená místa. Poukazují na vysoké náklady vzniku a provozu národního parku, který vyjde na desítky milionů korun ročně. Zpráva MŽP o dopadech zamýšleného NP na region mimo jiné uvádí, že po vyhlášení NP lze očekávat zvýšení počtu návštěvníků téměř o 100 000 ročně.
Zamýšlený národní park má zabírat 116 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Podle MŽP by nový národní park měl chránit rozmanité lesy, skály a suťoviska, stepi, neprostupná údolí, kaňon Berounky, domov desítek ohrožených rostlin a živočichů.
Zdroj: ČTK
