Halucinace, křeče, popáleniny a naprosté vyčerpání. Honza Tománek z Dobříšska upoutaný na invalidní vozík popsal, jak se bojuje o titul Mistra světa Ironman v USA.
Tománek poslední měsíce veškerou tréninkovou přípravu směřoval k tomu, aby byl na závod připravený po fyzické i psychické stránce. Nestačilo to, na trati v Utahu si sáhl až za hranici svých sil. „Většina kvalifikovaných sportovců v kategorii HC (handcycle) svou účast na šampionátu kvůli extrémní náročnosti vzdala a do Utahu vůbec neodcestovala. Byl to extrém, který by pravděpodobně dokázala absolvovat jen hrstka sportovců. Během závěrečných příprav mě mnohokrát napadlo, jestli jsem si nepřipravil až moc velké sousto pro mé fyzické možnosti a handicap, který je skutečným limitujícím faktorem. Přestože jsem si většinu závodu skutečně protrpěl, nelituji a jsem pyšný na to, že jsem to nevzdal a dokončil,“ řekl Tománek.
Na světový šampionát do Utahu v USA přicestoval Honza deset dní před jeho konáním, aby měl dostatek času na aklimatizaci a mohl se důkladně seznámit s tratěmi závodu. I tak se při klání pořádně „vyškolil“. Závod začal na vodě. „Na rychlý start jsem se ani nesnažil reagovat, a protože znám své limity, plaval jsem od začátku své optimální tempo. Hlavním cílem bylo dokončit plaveckou část svěží, protože to nejtěžší mě teprve čekalo,“ popsal Tománek.
Cyklistická část Ironman World Championship St. George s převýšením 2 300 metrů byla velmi náročná i pro „zdravé“ sportovce. Na Honzu právě v této části závodu čekalo několik kritických situací. „V první části závodu jsem relativně málo pil, což mě vytrestalo. Okolo třicátého kilometru byly dvě výraznější stoupání, kdy jsem poprvé pocítil vyschlé hrdlo. Nezvolnil jsem a dál jel naplno, což byla další chyba. Křeče byly opravdu časté a do toho se začaly objevovat halucinace v podobě barevných stínu v okolí trati. Šílené! Toto jsem ještě nikdy nezažil,“ řekl.
Ve druhé části trati se jeli dva okruhy, delší a kratší. Ten delší se postupně zvedal nádherným údolím podél řeky ke Gunlock Reservoir. Stoupání bylo konzistentní. „Už nebylo z čeho brát, a dokonce jsem v průběhu stoupaní musel zastavit, což jsem nezažil od svých handbikových začátků. Nebyl jsem sám, mnoho sportovců stavělo a dokonce kolabovalo. Sanitky na trati byly čím dál častěji,“ dodal.
Zbývalo absolvovat kratší okruh vzhůru Snow Canyonem. „Když jsem si sáhl na rám kola, nebo asfalt, byl rozpálený jako uhel. Na nohách jsem měl černé neoprenové boty s gumou okolo prstů. Tušil jsem, že bude problém,“ naznačil Tománek.
Cyklistickou část dokončil s cílem stabilizovat se a doplnit tekutiny. Jeho stav byl však horší, než si myslel. „Když jsem si sundal boty, bylo mi na omdlení. Spálené prsty a nalité puchýře na nohách vypadaly šíleně. Nevěděl jsem, jestli bych neměl závod vzdát a jít se nechat ošetřit, ale pokračoval jsem,“ pokračuje Tománek.
V poslední části mistrovského závodu čekala na závodníky běžecká trasa v délce 42,2 km s převýšením 440 metrů. Začínalo se pětikilometrovým stoupáním, stejně dlouhým sjezdem, opět stoupáním a opět sjezdem ve stejných délkách. „Ironman je o posouvání sebe sama a hranic možného. Bylo to peklo, měl jsem křeče a vše mě bolelo. Neměl jsem z čeho brát, ale pomalu jsem přidával další a další metry. Občerstvovačky jsem navštívil snad všechny. Pokud jsem chtěl dokončit, musel jsem trpět,“ graduje Tománek.
Tománek sice po závodě skončil s popáleninami na nohou v péči zdravotníků, ale ničeho nelituje. Na cílovou rovinka v St. George nezapomene do konce života. „Mistrovský souboj s Thomasem Fruhwirtem byl z pohledu handicapu, ale především výkonnosti, nerovný boj. Ale před výkonem svého soupeře se pokorně skláním a stříbro ze světového šampionátu beru všema deseti. Celkový čas 13:49:16 hodiny odpovídá extrémně náročnému závodu, který jsem s vypětím všech sil dokončil jako druhý v handcycle kategorii,“ říká Tománek a dodává „Boty si do konce pobytu v USA asi neobuji, ale vše by se mělo zhojit. Ironman World Championship St. George, Utah byl silný zážitek.“ V absolutním pořadí dokončil Honza Tománek závod na 1 277. příčce z 2 294 dokončivších účastníků.
sto
