Starodávný křesťanský zvyk ze 17. století se v Česku dochoval pouze v Lukavci, kde přežil i období světových válek, čtyři desítky let komunistického režimu i dobu světové pandemie koronaviru a restrikcí s ní spojených.
K udržení tradice Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně v posledních desetiletích pomohl letos čtyřiasedmdesátiletý Václav David. Organizuje jezdce a shání pro ně koně. Zatím marně hledá nástupce. „Bez jízdy by nebyly svátky. Dokud budu schopen se dostat do sedla, tak budu jezdit. Letos to bude posedmapadesáté. Po nástupci se dívám, zatím ale marně,“ řekl. Tradici po něm nepřevezmou pravděpodobně ani jeho synové. Jeden slouží jako kněz v Kanadě. Druhý, který se jízdy pravidelně účastní, žije v Olomouci.
Rajtování, jak se také jízdě kolem osení říká, začíná v neděli před Velikonočním pondělím pravidelně ve 13:00 u kostela v Lukavci. Pak jezdci zamíří přes pole nad vesnicí a objíždějí horní konec obce. Později vyrazí přes louky do osady Nové Dvory. David nese kříž, kterým žehná rodinám, stavení či polím a budoucí úrodě. Cestou kovový kříž uctívají i místní obyvatelé, kteří jezdcům na oplátku nabízejí alkohol pro zahřátí. Jezdci zpívají píseň z 15. století Vstal z mrtvých. Po návratu do Lukavce se zpívá a hraje píseň Aleluja, zdráv buď náš milý Spasiteli.
Tradiční Jízda kolem osení se v obci dodržuje přes 400 let. Přerušit ji se nepodařilo nacistům za druhé světové války ani komunistům po roce 1948. Co se nepodařilo totalitním režimům, málem zvládl koronavirus. Jízda se ale nakonec konala i o Velikonocích v roce 2020, tedy v době nejpřísnějších protiepidemických opatření. „Tenkrát jsme vyjeli jen čtyři a tajně. Nikomu jsme to neřekli a vyjeli jsme časně ráno, abychom nikoho nepotkali,“ řekl David, který akci zapsanou na seznamu nehmotného dědictví Moravskoslezského kraje už několik desetiletí organizuje. Epidemie ale tradici přece jen pozměnila. Z hygienických důvodů už nenechávají jezdci lidi líbat kříž.
Podle kronik se zvyk dodržuje v Lukavci minimálně od roku 1620. Tehdy jezdci odrazili hordu vojáků rozprášených ve stejném roce u bitvy na Bílé hoře. Tím si zasloužili zápis v kronice a vznikla tak první zmínka o tradici, která trvá nejméně 400 let.
Zdroj: ČTK
