Radnice šestky mluví o zákazu plastů na jedno použití na městských akcích, o instalování pítek a podobně. Neměla by tato opatření ovšem být automatická? Proč ostatní městské části nevyhlašují nic podobného? Proč bychom měli věřit, že Praha 6 nevyhlašuje klimatické ohrožení jen kvůli představě, že jí to pomůže k získání nových voličů?
Na změny klimatu je třeba reagovat
Stav klimatického ohrožení vyhlásila šestková radnice na svém posledním jednání v polovině června. S požadavkem na vyhlášení stavu klimatické nouze přišla jako první Strana zelených, v reakci na požadavky studentského hnutí Fridays For Future. „Praha 6 již dva roky pracuje na plánu adaptace na klimatickou změnu,” řekl Pavel Weber, zastupitel za Stranu zelených. „Jenže to je málo. Jako politici zodpovědní za svět budoucích generací se nemůžeme na změny klimatu pouze adaptovat, musíme se všemi prostředky snažit, abychom jim předcházeli.”
Politici napříč šestkovým zastupitelstvem vesměs uznávají, že na změny klimatu je třeba reagovat, ne všechna opatření mají však podle nich smysl. „Je jistě dobré, že se o klimatu začíná víc diskutovat na všech úrovních. Pod lehce alarmujícím názvem stav klimatického ohrožení se skrývají jednotlivá opaření v oblasti životního prostředí, z nichž značná část byla prověřována již v minulosti,“ míní zastupitel Roman Mejstřík (ANO) s tím, že některá opatření, jako je třeba snížení počtu sečí trávy, mají vždy své plusy, ale i mínusy. „Na jedné straně menší vysychání půdy, na druhé problémy pro majitele psů, dále alergie, klíšťata,“ doplňuje.
Potíže pro alergiky i pejskaře
Upozorňuje tak na výhrady těch, kterým snížení sečí nevyhovuje. Protože byť má nesečení pomoci zeleni udržet vodu v dobách sucha, třeba alergici trpí. Neposekaná kvetoucí tráva totiž zvyšuje množství pylových alergenů a tím pádem se mohou u některých lidí zhoršit projevy alergie. Pejskařům zase vadí, že se v přerostlé trávě více vyskytují klíšťata a že těžko mohou ti odpovědní uklízet po svých psech exkrementy, když ani psa ve vysoké trávě nevidí.
Městské části byly ke zvýšené odpovědnosti vyzvány prostřednictvím metodického doporučení pražského magistrátu „Management travnatých ploch v období dlouhodobého sucha a horka“. Je však nesečení jediným způsobem, jak v trávě zadržet vláhu? „Pokud máte na mysli trávu jako rostlinu, tak ano. Pokud ale trávou nazýváte plochu krytou travinami, tak nikoli. V takovém případě je možné využít nejenom vlastního ponechání celého rostlinného těla naživu (= nesečení), nebo upravit druhovou skladbu,“ vysvětluje expert na údržbu krajiny Vladimír Kavka.
Čím bude druhová skladba pestřejší a tím pádem bude lépe reagovat na všechny dlouhodobé i okamžité změny včetně zásobení vodou, tím lépe bude prosperovat a lépe plnit všechny funkce včetně té vododržné. „Nevhodný porost, byť nesečený, bude bezpochyby zadržovat podstatně méně vody, nežli ve vhodnou dobu kosený porost odpovídající skladby,“ doplňuje Kavka a dává příklad. Trávník tvořený například kostřavou sivou nebo poháňkou ani při nesečení nezadrží v souhrnu stejné množství vody jako vysokostébelný, občas kosený nivní porost. „A opět jsme u toho, že variabilita přírody neumožňuje jednoduché odpovědi. Bohužel, pro většinu lidí je trávníkem „ta zelená plocha“, aniž by byli schopni rozlišovat druhové, stanovištní a podobné nuance.“
Úplné nesečení trávníků má však ještě další minus. Pokud jde totiž o běžný kulturní trávník ochuzené druhové skladby, který v Praze výrazně převažuje, je vlivem tlaku okolí značné riziko zaplevelení.
Ideální výška neexistuje
Praha 6 přistoupila co se týče sečí trávy k tomu, že porost se nově seká ve výšce 7 až 10 centimetrů, aby se v něm udržela vlhkost a na některých místech se bude sekat jen dvakrát za
rok. Podle Vladimíra Kavky však žádná ideální výška sečení neexistuje. „Ta se mění podle převažujících druhů trav nebo jiných rostlin v porostu, přičemž i tyto jsou proměnlivé. Mění se
i podle vývoje počasí, růstové fáze trav, ale i dalších, velmi specifických podmínek, které mohou být na místech velmi blízkých od sebe velmi rozdílné. Obecně panuje zkušenost, že čím je porost diferencovanější druhově i prostorově, tím lépe plní svojí ekologickou funkci, a tedy lépe využívá dostupné zdroje a podmínky, samozřejmě včetně vody.“ Doplňuje, že univerzální návod neexistuje, a ani z podstaty věci existovat nemůže.
