Vlajková loď mezi projekty brněnského magistrátu pod vedením primátorky Markéty Vaňkové má vážné problémy. Krach jednání mezi městem a hokejovou Kometou o provozování arény ohrožuje podle opozice financování miliardové stavby. Část volá po zastavení nebo zeštíhlení projektu.
Primátorka Vaňková (ODS) po ukončení jednání s Kometou tvrdila, že nejde o nic vážného. „Nejedná se o zásadní komplikaci, výstavbu a následné provozování multifunkční haly to nijak výrazně neomezí,“ uvedla.
Teď se ukazuje, že by to mohlo být jinak. „Pokud město Brno nemá v této chvíli smlouvu s žádným provozovatelem-koncesionářem budoucí haly, nezíská potřebné bankovní úvěry a stavba nebude zahájena,“ uvedl předseda opozičního zastupitelského klubu SPD Ivan Fencl.
Krach jednání zvedá ze židlí opozici na magistrátu i mimo něj, SPD i hnutí ANO ale stavbu arény jako takovou podporují. Oproti tomu Zelení, Žít Brno a Idealisté v reakci vyzvali vedení Brna k zastavení projektu. „Budoucí náklady na provoz haly by šly asi za městem, což není možné si dovolit. Počítalo se s tím, že z výnosů se budou hradit náklady a úvěr,“ uvedla starostka Brna-Nového Lískovce a pravděpodobná lídryně společné kandidátky Jana Drápalová (Zelení).
Příčinu krachu jednání odhaduje lídr za Brno Plus Robert Kotzian. „Provozní náklady haly můžeme jen odhadovat. Pravděpodobně se bude jednat o částku kolem sta tisíc korun denně. Víme, že Kometa vyhodnotila rizika spojená s provozováním haly v současné nejisté době jako příliš vysoká,“ uvedl Kotzian.
Město počítá s novým výběrovým řízením. „Předně se budeme snažit vypsat koncesní řízení ještě jednou,“ dodala Vaňková. To ale může trvat měsíce a komplikovat tak projekt. Halu je třeba upravit podle potřeb provozovatele, město už ale vybírá firmu, která ji má postavit.
I Kotzian potřebu arény nezpochybňuje a navrhuje řešení. „Město má po krachu koncesního řízení na provozovatele několik možností. Buď bude znovu hledat provozovatele na trhu, nebo provozování haly svěří některé městské společnosti, nebo bude nezbytné zvážit, zda hala není navržená jako příliš nákladná,“ dodává s tím, že Veletrhy Brno či STAREZ by mohly zpracovat analýzu provozování haly v jejich režii.
Primátorka Vaňková zatím pouze řekla, že zastavení stavby není na stole. „Je třeba vyhodnotit nabídky na zhotovitele, dořešit koncesi nebo jiný vhodný způsob provozování a musíme obdržet definitivní nabídky na financování. Teprve pak může přijít kvalifikované rozhodnutí,“ uvedla Vaňková.
Terčem sílící kritiky je cena arény, která město zadluží. „Podle pohybu cen stavebních materiálů se může cena dostat k šesti miliardám. Takové jsou zkušenosti z podobně velkých staveb. A materiálová krize ve stavebnictví jen tak neskončí,“ řekl Petr Kalousek z Žít Brno.
Město teď odhaduje stavební náklady na 4,5 miliardy, ještě před půl rokem byl odhad 3,6 miliardy. „Jakmile bude zveřejněna nabídka firem, které se mají na stavbě nové multifunkční haly podílet, budeme iniciovat setkání s vedením města Brna, abychom společně řešili následný vývoj událostí. Není možné, aby takto velký projekt byl projednáván bez účasti opozice,“ řekl lídr kandidátky hnutí ANO René Černý.
„Pro SPD by bylo mnohem přijatelnější, kdyby hala měla soukromého investora, nebo kdyby se našel takový, který by se významně finančně podílel na této takřka pěti miliardové investici,“ dodává Fencl s tím, že toto zaznělo už loňském zastupitelstvu. Na poněkud nonšalantní přístup magistrátu k financování stavby Arény upozorňuje dlouhodobě také Kotzian, a nově i Zelení. „Město by se mohlo stavbou haly dostat na hranici zadluženosti a potom by nemělo peníze na projekty nezbytné pro rozvoj ve prospěch obyvatel,“ řekla Drápalová. Dodala, že s ohledem na zdražování energií by město mělo spíše zateplovat bytové domy, aby lidé uspořili na energiích.
Jan Štoll/ČTK
