Stavěl domy, které mají svoji eleganci, sílu i fortel. Záruba – Pfeffermann byla prostě solidní firma

Elegantní bílá budova Dopravních podniků v Holešovicích, monumentální ústav na Flemingově náměstí v Dejvicích nebo působivá budova výzkumného ústavu cukrovarnického ve Střešovicích. Ty nám po sobě zanechal ing. Josef Záruba – Pffeffermann. A ještě jeden pozoruhodný ústav, k tomu však nepřispěl jako architekt a stavební podnikatel, ale jako – politik.

Záruba – Pfeffermann byl totiž záhy po vzniku republiky vlivným poslancem. Zasadil se o vznik instituce Vojenského zeměpisného ústavu, který nakonec vznikl v době, kdy už z politiky odešel, v roce 1925 (projekt Bedřicha Feuersteina).
Josef Záruba – Pfefferman byl v letech 1910 – 1914 členem výkonného výboru České strany pokrokové (takzvané realistické strany, blízké T. G. Masarykovi). Za první světové války byl v domácím protirakouském odboji a finančně podporoval rodinu T. G. Masaryka po jeho emigraci. Profiloval se jako slovakofil, s realistickou stranou se později rozešel. V letech 1918 – 1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění, ač Čech, zasedal v parlamentu za slovenský poslanecký klub, v té době se přiklonil k Československé straně socialistické (národně sociální). V roce 1922 politiku opustil a věnoval se tomu, co jeho jméno zvěčnilo. Architektuře.

Narodil se v Praze před 150 lety, 12. března 1869.
Absolvoval pražskou techniku.
V letech 1898 –1912 pracoval jako civilní inženýr a stavitel v Českých Budějovicích, jeho firma, zaměřenou především na průmyslové a inženýrské stavby, se stala největší svého druhu v jižních Čechách.

Před válkou stavěl v Praze dvě velké vily – Jaselská 1 v Dejvicích a Na baště sv. Ludmily 1 na Hradčanech, tu stavěl podle projektu Františka Troníčka. V té době se do Prahy i přestěhoval. Koupil si vilku v Bubenči (Wolkerova 1 – nadohled hostince Na Slamníku) a na jejím místě postavil v letech 1921-22 vlastně takový docela obyčejný dům pro svoji rozvětvenou rodinu (později ho ještě rozšířil). A nezapomněl na malou observatoř, byl totiž nadšeným hvězdářem (mj. projektoval dalekohledy).

V té době stavěl nevšední činžovní dům Nad štolou 6, ale především projektoval (patrně s Antonínem Mendlem) výzkumný ústav cukrovarnický (Cukrovarnická 112/10, nynější Fyzikální ústav AV, stavěno 1922-23) a Státní výzkumný ústav zemědělský na Flemingově náměstí (nyní ústavy molekulární genetiky a organické chemie a biochemie AV, vystavěno v letech 1925-29, možná projektová spolupráce Jana Zázvorky).
Pfeffermannova stavební firma také stavěla sídlo Tabákové režie na Vinohradech (projekt Alois Dryák, realizace 1923-28), Dopravních (Elektrických) podniků v Holešovicích (projekt Adolf Benš a Josef Kříž, realizace 1927-35) a podílela se na projektech podbabských autobusových garáží (práce nebyla pro vysokou cenu přijata).

Největší filantrop novodobé historie zemřel před 110 lety. Co nevíte o Josefu Hlávkovi a jak pomohl k založení Akademie věd?

Ve 30. letech Josef Záruba – Pfeffermann společně s Janem Matouškem dokončili rozestavěnou vilu Vojtěcha Kerharta Na Babě 8, ve spolupráci se stavitelem Krulišem a firmou Kapsa a Müller činžovní dům s obchody Anglická 16 (projekt Ladislav Bartl a Anonín Knotek, realizace 1934-35), spolupracoval na výstavbě československého pohraničního opevnění a podílel se i na projektování vodní nádrže Štěchovice.

Zemřel 24. května 1938 ve Starém Smokovci ve Vysokých Tatrách.

Vodním dílům se věnoval i jeho syn Libor Záruba (1909 – 2004), který patřil k tvůrcům slapské přehrady, další syn, Quido Záruba (1899 – 1993) byl znamenitým inženýrským geologem.