Středočeský kraj jedná s obcemi o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko

1.12.2021
Redakce

Středočeský kraj začal jednat s obcemi, jichž se dotkne vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Cílem je poskytnout starostům maximum informací. V plánu mají zástupci kraje také setkání s veřejností, řekl dnes mluvčí hejtmanství David Šíma. Zřízení národního parku podpořili letos v červnu středočeští zastupitelé. Má zabrat zhruba 100 kilometrů čtverečních z nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, tedy zhruba 16 procent. Jeho vyhlášení musí předcházet dopracování odborných podkladů, konečné slovo bude mít Sněmovna.

Zástupci kraje zatím navštívili obce Račice či Kublov a v nejbližší době se chystají do Karlovy Vsi nebo do Hracholusk. Například v Račicích mnozí lidé sledují přípravy na vyhlášení parku s obavami. „Bojí se, že nebudou moci topit dřevem, že nebudou moci chodit na procházku, že už nebudou moci jezdit po lesní cestě na kole. Z toho mají strach,“ řekla starostka Račic Pavlína Plimlová (nez.). Na schůzce se zástupci kraje byla ujišťována, že jsou obavy místních zbytečné.

„Až se uvidíme se zástupci všech obcí na Křivoklátsku, návštěvy vyhodnotíme a získáme tak podklady pro další práci. Kromě toho připravíme besedy s občany,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Jana Skopalíková (Piráti). Spolu s ní se návštěv obcí účastní předseda krajského výboru pro životní prostředí a zemědělství Karel Bendl (ODS) a Jaroslav Obermajer z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Zatímco příznivci národního parku dlouhodobě kritizují například způsob těžby dřeva či monokulturní porosty náchylné k poškození hmyzem a klimatickými vlivy, odpůrci se obávají například omezení pohybu, změny režimu lovu zvěře či přílišné ochrany stromů včetně neživotaschopných, čímž by se podle nich utlumila i životaschopnost celých lesů. Samostatnou kapitolou je možný nárůst turismu po vyhlášení národního parku, který může být přínosem pro místní podnikatele, ale v případě extrémního rozmachu může mít negativní dopad na přírodu.

Zástupci kraje si podle Skopalíkové chtějí vyslechnout názory místních a dát jim maximum informací o tom, co obnáší být součástí národního parku. „Někdo v tom vidí výhody, kromě ochrany přírody například rozvoj šetrné turistiky nebo možnost čerpání speciálních dotací. A někdo se naopak bojí toho, že lesy budou nepřístupné a lidé nebudou moci chodit na houby, což je samozřejmě nesmysl,“ uvedla radní. Zároveň se podle ní musejí vést jednání s ministerstvem životního prostředí, které deklarovalo, že na cestě k vyhlášení národního parku je důležitá podpora většiny obcí na Křivoklátsku.

V národní park by se mělo proměnit nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska. Zastavěným územím by do něj patřila jen obec Karlova Ves, ostatní zastavěné části obcí by zůstaly za jeho hranicemi. V ČR jsou zatím čtyři národní parky. Nejstarší je Krkonošský národní park, vyhlášen byl v roce 1963. Největší je Národní park Šumava, nejmladší České Švýcarsko a nejmenší Podyjí.

zdroj: jv/ctk



Nepřehlédněte