V sobotu 22. 9. 2022 bylo v Kutné Hoře rušno již od okamžiku, kdy se v rámci XXVI. Setkání hornických měst a obcí (nejen z ČR) počal u chrámu sv. Barbory formovat slavnostní průvod, složený ze zástupců hornických spolků. Postupně prošel městem (přes Rejskovo náměstí a Husovu ulici) na Palackého náměstí, odkud zamířil k Vlašskému dvoru (sídlu radnice), kde ho uvítal kutnohorský starosta Josef Viktora.
Průvod (hojně sledovaný kutnohorskými patrioty i množstvím turistů, protkaný množstvím hornických dechovek), dlouhý snad několik kilometrů, kolik, to se neodvážím odhadnout, tvořili stylově odění lidé z Polska (Tarnowská Góra), Slovenska (Bánská Bystrica i Štiavnica, Handlová, Kremnica, Nováky, Prievidza, Velký Krtíš, apod.), samozřejmě Čech (Abertamy, Český Krumlov, Harrachov, Jáchymov, Nové Sedlo, atd.) uzavírali zástupci domácí Kutné Hory. Dokráčel až k rekonstruovaném parku pod Vlašským dvorem, kde se odehrál slavnostní ceremoniál.
Nejednalo se i nic zanedbatelného, naopak. Vždyť jen hostů (zástupců hornických měst a obcí z ČR a Slovenska i partnerských měst Kutné Hory) bylo přihlášeno zhruba 750!
Ceremoniál obsahoval mimo jiné vystoupení hornických kapel, předání cen, mezi nimiž kraluje Český Permon (přiznaný těm, kdo se významně zasloužili o zachování a udržování hornických tradic) a udělení řady dalších ocenění v mnoha kategoriích: Záchrana technických památek, péče o hornický folklor, počin roku, celoživotní dílo, apod.
Kutná Hora se tak poprvé v historii stala hostitelem (jako třetí ze Středočeského kraje, po Příbrami a Kladně) Setkání hornických měst a obcí a připomněla historii a tradice královského města. Pořadatelé: Město Kutná Hora, České muzeum stříbra a Hornický spolek Barbora.
Mohutná akce s velkou účastí přinesla řadu osobních setkání, mnoho připomínek historie i potvrzení skutečnosti, že odkaz (nejen) českých či kutnohorských horníků žije a je dále nejen uchováván, ale i rozvíjen.
Skutečnost, že „hornický“ program byl letos propojen se Svatováclavskými slavnostmi, každoročně jedním z nejširšími vrstvami nejoblíbenějších počinů města pod Barborou, se ukázala jako šťastná. V nádherném počasí babího léta, pod zbarvujícími se listy stromů, ožilo Palackého náměstí pestrým pořadem, který „odstartoval“ starosta města, se střídaly kapely (mj. Orchestr Jaroslava Ježka, Neřež Trio, Vesper, Aneta a The Soul Uncles, Vanua 2, nechyběla ani zpěvačka Ilona Czáková).
Hned ráno se v kapli Vlašského dvora konala Svatováclavská mše, pro děti (ale nejen pro ně) tu byla kapela Pískomil se vrací (sklidila velký ohlas) a v přilehlém parku U Tří pávů hry a divadélka, z náměstí si mohli hosté slavností odskočit na výstavu Stanislava Kostky a Miloslava Smrkovského (nezapomenutelných, již zesnulých rodáků) ve Spolkovém domě a Jana Skorky Lauko v kostele sv. Jana Nepomuckého, mlsné jazyky i žíznivá hrdla více než uspokojil rozsáhlý trh s rozličným zbožím, k věci tradičně patřila i čtyřhodinová degustace českých vín v bývalém voršilském klášteře (kde sídlí Vinné sklepy Kutná Hora) a nezbytný burčák hned z několika vinařství.
Lidé byly nejen baveni, ale bavili se i mezi sebou, prostě „užívali si dne i života“. Mnozí z nich se loučili slovy: „Za rok zase nashledanou!“
