Výstava v Galerii moderního umění v Hradci Králové je vůbec první retrospektivní prezentací děl malířky Věry Jičínské.
Expozice v devíti tematicky koncipovaných částech postupně seznamuje s vývojem tvorby Věry Jičínské, pro kterou jsou typické ženské akty, exotické a taneční motivy nebo symbolika světla a stínu.
Přehlídka prací Věry Jičínské (1898 v Petřkovicích, dnes součásti Ostravy – 1961 v Praze) přibližuje stěžejní aspekty tvorby této neprávem opomíjené osobnosti českého moderního umění. Na základě výběru obrazů, pastelů, kreseb, grafik, ale i málo známých fotografií vykresluje vývoj autorčina díla v meziválečném období, kdy studovala, pracovala a vystavovala v Brně, Mnichově, Praze, Paříži, Bretani, Pětikostelí nebo Dobrušce.
Připomíná ale také její práci na poli užitého umění, kterému se věnovala po druhé světové válce.
Jičínská naplňovala řadu atributů moderní ženy: vzepřela se otcovské autoritě, když odešla studovat a pracovat do světa; budovala si finanční nezávislost, kouřila, cestovala, krátkými vlasy demonstrovala svobodu a nezávislost. Byla flanérkou moderního velkoměsta a svou pozorovatelskou vášeň ve 30. letech završila novinovými a časopiseckými články i extenzivní fotografickou dokumentací okolního světa.
Podobně jako její generační souputnice byla však rodinou, společností i kritikou opakovaně upomínána, že životní role ženy souvisí v první řadě s mateřstvím a že právě s ním je spojena také legitimizace ženského umění. Tomuto názoru vzdorovala tvrdošíjným studiem a metamorfováním kubismu, purismu a neoklasicismu, hledáním témat, která do té doby představovala mužskou doménu (včetně senzuální malby ženských aktů), dále výpravami za „exotikou“, expresivním gestem i abstrahováním viděné skutečnosti. A v neposlední řadě také odvážným rozhodnutím vydat se ve svých 50 letech na neprozkoumanou cestu designérky.
Výstavu, jejíž kurátorkou je Martina Pachmanová, je možné vidět skoro až do konce léta.
Zdroj: GMU Hradec Králové
