Připravili jste představení Jiný vesmír, jak vznikalo?
Zajímá mně staří, věk, kdy člověk má asi víc času otočit se zpět, ale zároveň klást si i otázky týkající se budoucnosti nebo smyslu života. Povedlo se nám získat grant na vznik inscenace, ve které by účinkovali senioři – amatéři. K projektu se přihlásili velmi aktivní lidé, kteří si starší věk užívají asi o dost jinak než předchozí generace starších lidi. Potkávali jsme se pravidelně od září jednou v týdnu, hledali témata, která by mohla dobře vystihnout osobnosti účinkujících a zároveň otevřít téma smyslu stáří.
O čem představení je?
Scénář je v podstatě koláží textů, které během zkoušek přinášeli naši herci. Vyprávěli o iniciačních okamžicích svého života, momentech bolesti, o tom, jak si představují místo, ve kterém by chtěli „přežít“. Skrze tato témata jsme se dostávali k různým společným fantaziím, které také vyrůstaly z literárních či filmových kontextů. Vytvářeli je nejenom herci, ale celý skvělý tvůrčí tým, se kterým spolupracujeme. Tak vznikla představa „vesmírné cesty“, na kterou se vydává posádka šesti odvážlivců.
Jiný vesmír chápeme jako kosmos různých elementů, které se vytvářejí na jevišti díky tomu, že naši protagonisté se dovedou na svůj život podívat s odstupem. Vodítkem k této perspektivě byla slova geriatra Miloše Vojtěchovského, jemuž je přes 90 let a byl dotázán, v čem podle něho spočívá moudrost stáří. On řekl: Dlouho jsem hledal smysl stáří. Nechápal jsem, proč jsem ještě naživu, když už jsem vykonal vše, co jsem vykonat měl. Po všech krizích si teď myslím, že smysl stáří je v tom, hledět v odstupu na věci vykonané.
