Před pěti lety postihlo jih Moravy ničivé tornádo, jaké ještě u nás pravděpodobně nemělo obdoby. Takřka okamžitě se zvedla v celém národě vlna solidarity a lidé hromadně přispívali na zničené obce. Je ale u nás tornádo tak překvapivý jev? Může udeřit znovu?
První tornádo zaznamenal už Kosmas
Za historicky první doložené tornádo u nás je to, které udeřilo 30. července 1119 v Praze. Mělo sílu F3–F4. Zmiňuje se o něm i kronikář Kosmas: „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřil náhle od jižní strany na knížecí palác na Hradě a Vyšehradě. Vyvrátil od základů starou, a tedy velmi pěknou zeď, a tak – což jest ještě podivnější zjev – kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše, co jí stálo v cestě.“
Novodobá tornáda
Za první novodobé tornádo je považováno tornádo o síle F2, které postihlo 16. července 1993 Spálené Poříčí. Škody nebyly tak vysoké jako na Hodonínsku, došlo tehdy ke zničení lesního porostu v pásu několika set metrů, poškozeny byly také domy, auta a jiný majetek.
Další tornádo udeřilo 27. června 1997 v okrese Rokycany. Jeho síla byla dle stupnice F2 a zničeny byly sady, lesy, ploty, zdi, stodoly a poškozeny i obytné domy. O rok později, 21. července 1998, se tornádo objevilo na Karlovarsku, kde poškodilo střechy několika domů a stodol.
V jubilejním roce hned dvě tornáda
Přišel rok 2000 a s ním i dvě tornáda. To první, o síle F2, zdemolovalo sportovní halu a poškodilo několik domů v Málkově na Chomutovsku. To druhé, o stejné síle, tak ničivé nebylo, na Pelhřimovsku došlo pouze k poničení lesního porostu.
V následujícím roce se u nás objevila opět dvě tornáda. První 31. května 2001 o síle F3 a F2 na Benešovsku a Havlíčkobrodsku. Tornádo způsobila supercelární bouře a jeho následkem se vyskytlo i několik dalších savých vírů. Poničeny byly obytné domy, stodoly, hospodářská stavení i lesy. Druhé se prohnalo Moravou, kde ničilo domy, zemědělská stavení, úrodu a další.
Silné tornádo v Litovli
Svou sílu ukázalo tornádo 9. června 2004 v Litovli, když postihlo převážně obydlenou oblast. Mnoho budov bylo poničeno či zcela zbouráno, větrem byly mnoho metrů odnášeny i lampy veřejného osvětlení, poškozeny byly silnice i chodníky. Škody narostly i kvůli mnoha poškozeným automobilům, kontejnerům atd. Jednalo se tehdy o nejsilnější tornádo u nás za posledních dvacet let.
Další slabší úkazy
V roce 2005 zasáhlo tornádo Krušné hory, v roce 2007 pak udeřilo během roku hned na několika místech: Třebeň na Chebsku, Heřmanice u Jaroměře, Turnov, Zbytiny na Prachaticku a Deštná u Jindřichova Hradce. V roce 2008 pak přišlo 25. června tornádo na Chrudimsko. Jednalo se o nejničivější tornádo od toho litovelského, poničené byly domy, veřejná infrastruktura a vzduchem létaly i vzrostlé stromy.
V následujících letech se pak objevilo několik dalších tornád, z nichž ale stojí za zmínku především to z 18. června 2013. V Krnově bylo poškozeno asi 40 domů, několik automobilů a zraněno bylo 10 osob.
Zdroj: Kosmova kronika, iDNES.cz, ČTK
