V Novém Městě na Moravě na Žďársku a na několika dalších místech je lidem k dispozici dvoudílný tištěný mapový průvodce Partyzánská stezka. Na 80 kilometrech propojuje historická místa protifašistického odboje na Českomoravské vrchovině. Je dílem badatele Martina Pfanna, který druhý díl průvodce vydal u příležitosti úterního 125. výročí narození romského partyzána podílejícího se i na osvobozování Bystřice nad Pernštejnem Josefa Serinka.
Tištěný průvodce je součástí stejnojmenného projektu Partyzánská stezka, na kterém Pfann pracoval téměř tři roky. „V průvodci je zároveň odkaz, kde je audiokniha, která má dohromady asi čtyři hodiny. Kniha je v audiopodobě, ale průvodce je malé velikosti, aby si ho člověk mohl vzít na cestu,“ řekl v úterý Pfann. Trasa s 25 zastaveními vede z Telecího přes Sněžné a Strachujov až do Veselí a Hodonína u Kunštátu.
Tištěný průvodce je k dostání v turistických informačních centrech v obci Sněžné, v Novém Městě na Moravě, v Bystřici nad Pernštejnem a v Brně. Nabízejí ho také některá knihkupectví a je dostupný přes web projektu. Na průvodci spolupracovali historici a historičky, pamětníci a pamětnice a vzdělávací instituce včetně Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem a Památníku holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu.
Pfann se věnuje shromažďování faktů o odboji za druhé světové války. Jeho audiokniha kombinuje historická svědectví, literární citace a vzpomínky pamětnic a pamětníků. V krajině také našel několik původních zemljanek, které sloužily jako úkryt partyzánů. Jednu z nich označil jako Serinkův památník, protože se na stavbě mnoha z nich podílel. Při svém výzkumu zachytil, jak na Serinka vzpomínají pamětníci i to, co se o něm v regionu traduje. „Historie partyzánů je komplikovaná i pro lidi na Horácku vzhledem k tomu, že ti partyzáni se vždycky nechovali nejlíp. Na Serinka ale vzpomínají dobře. Jako na člověka, který se dokázal dobře rozhodovat a dokázal dobře vést ostatní partyzány,“ řekl Pfann.
Serinek se narodil 25. února 1900 v Plzni – Bolevci, odmítl se účastnit první světové války a dezertoval. Po válce byl amnestován, pracoval jako zahradník a kočí v okolí Plzně, vstoupil do komunistické strany, se svou ženou měl pět dětí. V srpnu 1942 ho nacisté i s rodinou deportovali do tábora Lety u Písku. Jeho ženu a děti pak zavraždili ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Serinek z tábora uprchl a připojil se k odboji. Na Vysočině založil partyzánský oddíl složený většinou z uprchlých sovětských vojáků. Po válce se Serinkovi uznání nedostalo. Ve Svitavách si otevřel hospodu U partyzána, po měnové reformě v roce 1953 ji musel zavřít. Zemřel 14. června 1974.
Zdroj: ČTK
