Jihlavská zoologická zahrada ukončí populární chov tuleňů, s nímž začala v roce 2006. Mláďata se odchovat nepovedlo a loni na podzim uhynuly obě samice. Problémy jsou s krmením. Mořské ryby, jimiž se tuleni živí, obsahují kvůli znečišťování oceánů větší množství těžkých kovů, jež se zvířatům ukládají v játrech, uvedl v pondělí ředitel zoo Jan Vašák v tiskové zprávě. Samec, který v expozici tuleňů zůstal, bude ve druhé polovině února přepravený do zoo v Itálii.
„Víme, že se jedná o populární a oblíbený druh v naší zoo, ale z hlediska chovu se mu u nás nevede tak, jak bychom si přáli,“ uvedl ředitel k ukončení chovu tuleňů. Jejich expozice zůstane dočasně prázdná. „Výhledově zde uvažujeme o chovu jihoamerických zvířat. Chtěli bychom tuto část včetně výběhu vyder malých předělat a chovat zde vydry obrovské a kočkovitou šelmu jaguarundi,“ uvedl.
Prvního tuleně obecného dostala jihlavská zoo v roce 2006 ze švýcarského Bernu. Byl to samec Arthos. K němu postupně přibyly dvě samice, obě z německých zoo. „I když se jim narodilo několik mláďat, ani jedno se jim nepovedlo úspěšně odchovat,“ uvedl Vašák.
Po úhynu Arthose dovezli chovatelé ke konci roku 2020 samce Robbieho ze Zoo Ústí. „Bohužel na podzim minulého roku obě samice uhynuly. Pitva prokázala problémy s játry,“ uvedl ředitel. Doplnil, že se tuleňům v játrech postupně ukládají těžké kovy, které obsahují mořské ryby. Sladkovodními rybami je podle ředitele u tuleňů nahradit nelze.
„Mořské ryby, které se dostávají do České republiky, pocházejí z jednoho zdroje, takže alternativu naneštěstí nemáme,“ řekl Vašák. Po zvážení se proto jihlavská zoo rozhodla chov tuleňů ukončit. „Jelikož jim tedy nedokážeme dát stoprocentní podmínky, nebudeme v jejich chovu pokračovat. Věříme, že návštěvníci pochopí naše rozhodnutí,“ uvedl.
Zoologická zahrada je příspěvkovou organizací města Jihlavy. Je to nejpopulárnější výletní cíl Vysočiny. V uplynulém roce prošlo branami jihlavské zoo rekordních 353.300 lidí.
Zdroj: ČTK
