Turistická trasa šumavským Luzenským údolím k hraničnímu přechodu Modrý sloup se otevře nejdříve v příštím roce. Krajský úřad Plzeňského kraje zpřístupnění chráněné lokality povolil, ale rozhodnutí napadlo odvolání spolku, který je proti. Otevření trasy nyní bude posuzovat ministerstvo životního prostředí, ale vzhledem ke všem lhůtám se cesta nepovede letos otevřít. Informoval o tom mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
„Přesto si troufám říct, že jsme nejblíže k otevření cesty na Modrý sloup v novodobé historii,“ uvedl. Trasa Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. V minulosti byla v nepřístupném pohraničním pásmu, v posledních letech na trasu nesměli lidé hlavně kvůli možnému ohrožení populace tetřeva hlušce. Cesta patří mezi znalci Šumavy a ortodoxními turisty k zásadním trasám. V minulost tudy vedla jedna z větví důležité obchodní Zlaté stezky, která spojovala oblast v okolí německého Pasova s Čechami.
„Krajský úřad Plzeňského kraje před pár dny rozhodl, že je možné v omezeném režimu cestu na Modrý sloup otevřít. Ovšem odvolání, které k věci přišlo, znamená prodloužení celého procesu. Rozhodnutí teď bude posuzovat ministerstvo životního prostředí. Pokud dá k zpřístupnění souhlas, musíme jako park nejprve vytvořit zhruba půlkilometrový poválkový chodník, který povede přes nezpevněná místa na hranice. Ale na něj také potřebujeme povolení, což znamená další zdržení. Proto není reálné, aby se trasa na Modrý sloup otevřela ještě letos,“ řekl Dvořák.
Na stezku Luzenským údolím z české strany od Březníka by mohli lidé jen od 15. července do 31. října. Denně by tudy mohlo projít maximálně 50 pěších. „Máme už připravený software na rezervační systém,“ řekl Dvořák. Dodal, že omezený přístup ovlivňuje fakt, že cesta vede místy, kde se vyskytuje tetřev hlušec. Jeho populace na Šumavě stoupá. Podle loňského zjišťování výzkumníci napočítali na Šumavě 867 tetřevů, což je zhruba o 250 zvířat více než v předchozím měření o pět let dříve. Tetřev hlušec má na Šumavě především v oblasti Březníku, Špičníku, Blatného vrchu a v Podroklaní jedinou životaschopnou populaci ve střední a části západní Evropy. Je velmi citlivý na rušení po celý rok. Nejvíce ale v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a hnízdění a pak začátkem léta, kdy vyvádí kuřata.
Zdroj: ČTK
