Stalo se tak díky rozhodnutí členů tělocvičného spolku Turnverein (většinou němečtí obyvatelé) postavit novou tělocvičnu, která nahradí původní budovu v dnešní Jugoslávské ulici. Slavnostní program trval od 17. do 19. září 1898.
Ke slavnostnímu výkopu na okraji nově založeného městského parku došlo v dubnu 1897, ještě v červenci byl položený základní kámen, v říjnu byla stavba pod střechou a za dalších 11 měsíců byla stavba hotová. Návrh vypracoval teplický architekt Robert Stübchen-Kirchner, který v Jablonci působil jako ředitel zdejší uměleckoprůmyslové školy.
V době vzniku stavby vypadal Jablonec jinak, než jak jej známe dnes. Připomeňme si, že divadlo bylo uvedeno do provozu až roku 1907, lázně v roce 1910 a budova radnice o dalších 23 let později. Turnhalle byla tedy nejen dominantou celého parku, což si můžeme ještě dobře představit, ale především se jednalo o společenské, kulturní a samozřejmě také sportovní centrum města Gablonz.
Podle dobových zdrojů Turnhalle disponovala údajně největším sálem nejen v Čechách, ale v celém Rakousku-Uhersku. V čele velkého sálu bylo jeviště, které nepochybně sloužilo ke kulturnímu programu a pořádání koncertů. Z dobových snímků je doložené i konání takových událostí, jakou byla například hostina při příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa I. v roce 1906.
Svůj otisk tu zanechal i jablonecký architekt Robert Hemmrich, který v roce 1930 projektoval úpravy a dílčí dostavby budovy do podoby zachované do současnosti.
Užívání stavby podle původního záměru probíhalo až do začátku 2. světové války. V jejím průběhu pak tělocvična sloužila jako osídlovací stanice německých občanů a vojenská ubikace. Suterénní prostory byly protileteckým krytem. V době odsunu původních obyvatel sloužil prostor velkého sálu jako sklad zabaveného domovního vybavení.
Po skončení války získala objekt roku 1946 česká tělovýchovná organizace Sokol jako náhradu za její válkou zničené nemovitosti. Sokolové se tam pak scházeli při sportovních akcích, pořádali šibřinky a pravidelná cvičení, připravovali se na všesokolský slet, který se konal v roce 1948. Na něm však sokolové dali najevo svůj nesouhlas s nově nastoleným komunistickým zřízením státu, a tak byla na začátku 50. let sokolská činnost zakázána. Mezi obyvateli města však název sokolovna zůstal i nadále zažitý.
Budova sloužila ke sportovním účelům a společenským aktivitám, v suterénu byla zřízena restaurace Telefonka. Po celkové rekonstrukci v 70. letech minulého století došlo k úpravám stavby jen pro sportovní účely, v jejichž rámci došlo také k odstranění velké části zdobných prvků. Tou dobou už sokolovna byla kulturní památkou, a tak si možná právě proto zachovala svoji velkorysost a jedinečnou atmosféru.
Čtyři roky po obnově Sokola v roce 1994 převzala budovu zpět Tělocvičná jednota Sokol. Hlavní prioritou bylo zachování provozuschopnosti objektu, což se díky nezištné práci sokolů podařilo.
V současné době se sokolové snaží dílčími kroky nacházet zapomenuté „genius loci“ dřívější Turnhalle, nynější sokolovny, a vrátit do ní kulturní a společenskou roli. Pozvolna se jim to daří díky podpoře statutárního města Jablonec nad Nisou, Libereckého kraje, Ministerstva kultury a nadačním příspěvkům. V rámci projektu financovaného z Fondů EHP hledají ztracenou identitu. Otevírá se studna, věž i podkroví, nalézají se vzkazy i nepublikovatelné říkanky řemeslníků ze 70. let. Vedení Sokola oslovilo japonskou malířku Moemi Yamamoto, aby snovou atmosféru svých děl promítla i do obrazu vznikajícího města.
K obnově přistupují s pokorou a s vědomím zachování stavby jako neodmyslitelné součásti historie Jablonce. Ve spolupráci s městem připravují sokolové na příští rok dlouho očekávanou obnovu fasády.
Oslavy 16. září
Pokud vás zajímá historie, můžete spatřit skryté dědictví v předvečer 125. výročí – 16. září – při Dni evropského dědictví a možná, že zaslechnete i marš dávných slavností, a třeba se přidáte a při 130. výročí v roce 2028 budete i vy součástí tohoto příběhu. Jste zváni!
Zdroj: Jitka Skalická, starostka T. J. Sokol Jablonec, Jablonecký měsíčník
