Okem laika zdařilou záchranu hradu Helfštýn podrobil nezávislý český komitét mezinárodní rady pro památky a sídla (ČNK ICOMOS) ostré kritice. Bouralo se tam gotické zdivo, historické detaily byly přemáznuty maltou, památka není chráněna před vlivy počasí. Národní památkový ústav bude vysvětlovat postup její rekonstrukce.
Hrad Helfštýn je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Olomouckém kraji. Zchátralý renesanční palác začali stavbaři opravovat v září 2017 a práce trvaly do srpna 2020. Rekonstrukce stála přes 90 milionů korun. Zahrnovala statické zajištění objektu, opravu fasády, zastřešení objektu pískovým sklem i vybudování nových průvodcovských tras. Rekonstrukce získala v listopadu Českou cenu za architekturu. Porota ceny dokonce uvedla, že autoři vytvořili koncepci respektující historický objekt. Podobně to vidí i Národní památkový ústav, který na rekonstrukci hradu dohlížel.
Jenže se ukazuje, že se s tímto zdaleka neztotožňují všichni odborníci na památkovou péči. Proti rekonstrukci se vyslovila vědecká rada Českého komitétu mezinárodní rady pro památky a sídla. A to velmi ostře a konkrétně. „Autentická materie zříceniny paláce byla v druhé polovině dvacátého století narušena řadou velmi necitlivých úprav. To však v žádném případě nemůže zdůvodňovat a omlouvat rezignaci na kvalifikované, památkově akceptovatelné ošetření památky. Nelze přejít, že místo toho byly provedeny četné zásahy do autentické hmoty, včetně bourání zdiva pozdně gotického původu,“ vysvětluje problém prezident národního komitétu profesor Václav Girsa.
Podle Národního památkového ústavu je ale ubourání části památky v pořádku. „Zvolený způsob obnovy a prezentace hradu Helfštýna je jedna z legitimních všeobecně uznávaných metod práce současné památkové péče nejen u nás, ale i v zahraničí. Reprezentuje snahu památky nejen chránit a obnovit, ale také je oživit,“ uvedla mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.
Národnímu komitétu ale podle vyjádření nevadí projekt jako takový. Hledání možností ochrany dispozice paláce je legitimní, stejně tak jako požadavek památkové péče, aby ochranné zastřešení neporušilo zažitou siluetu hradu, uvedli ve stanovisku. Jenže úprava se úplně nepovedla, naopak jí má časem škodit. „Prohlídka prostorů paláce s masivními závějemi sněhu i partie silně promáčených konstrukcí to stvrzují. Je zjevné, že nesprávně zvolené technické řešení bude záhy namísto ochrany zhoršovat stav autentických konstrukcí a výhledově silně ohrožovat památku,“ popisuje komitét ve stanovisku.
A to není jediné vážné pochybení, zedníci cenné detaily zaplácali maltou. „Tam, kde měl nastoupit restaurátor a kultivovaně vyřešit návaznost k zbytku historických omítek, jako u rohových výsečí, jen ledabyle domáznuto maltou. Choulostivé detaily zbytků štukové výzdoby ponechány bez restaurátorského ošetření,“ zhodnotil provedené práce Girsa. Ty ale národní památkový ústav naopak hájí. „Zvolený přístup by měl v horizontu desítek let ochránit původní materii památky. K případné nápodobě plošně degradovaných omítek nebo k barevnému retušování nových maltovin však již nebyl prostor a ani důvod,“ píše památkový ústav.
Girsa ale připomíná, že takto se dnes o památky nepečuje. „Skutečně moderní a zároveň nadčasové aspekty péče o architektonické dědictví, jako jsou vědecká preciznost materiálového průzkumu, řemeslná a výtvarná pečlivost restaurátorského ošetření, nebo celková enviromentální šetrnost zásahu, zde zastoupeny nejsou,“ dodává. Ze stanoviska komitétu také vyplývá, že projekt je ve vztahu k podstatě památky, tedy hradu, příliš dominantní. Památkový ústav má podle médií v květnu uspořádt seminář, na němž představí podrobný rozbor svých postojů a důvodů, proč se domnívá, že na Helfštýně nepochybil. Rekonstrukce Helfštýna přitom není jediná kontroverzní akce, se kterou je spojován památkový úřad pod vedením ředitelky Naděždy Goryczkové. Podobě to mezi památkáři vře i kvůli necitlivé dostavbě pražské Invalidovny, vybudováné architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
STO
