Zná to každý občan, který platí za svoz odpadu například od rodinného domu: čím častěji potřebuje vyvážet popelnici, tím více za to zaplatí. I proto má smysl uvažovat nad tím, kolik odpadu vyprodukujeme a zda do běžné popelnice patří věci, které je možné odevzdat pro další využití do barevných nádob: od papíru přes plast po sklo, ale také bioodpad, baterie, elektronická zařízení i textil.
Jenže výrobků přibývá, a ne vždy je jasné, co patří do směsného a co do separovaného odpadu. Víte například, co vše můžete do modrých a žlutých popelnic vyhodit a co tam nepatří?
Nový zákon: kdo netřídí, tomu se odpady prodraží
Od začátku roku 2021 má tato otázka zcela nový rozměr: začal totiž platit nový zákon o odpadech, který zásadně zdražuje ukládání komunálního odpadu na skládky. Motivem je výrazně zlepšit životní prostředí: omezit v první řadě vznik odpadů, motivovat občany k preferenci ekologických a recyklovatelných obalů a zásadně snížit množství odpadů, které končí na skládkách.
„Množství odpadů rok od roku roste, pozorujeme to i u nás ve Žďáru,“ říká Iva Zeroníková, odbornice na nakládání s odpady, která se jako manažerka pobočky společnosti AVE ve Žďáru nad Sázavou této problematice dlouhodobě věnuje. „Obsluhujeme Žďár nad Sázavou a dalších 130 obcí v regionu a na místní třídicí lince ročně zpracujeme téměř 3000 tun plastů a více než 4500 tun papíru. Přibývá také bioodpadu: vloni jsme ho přijali 5300 tun. Protože provozujeme moderní bioplynovou stanici, umíme z něj vyrobit teplo a elektřinu a také vyrábíme hnojivo pro zemědělce.“
To je na jedné straně dobrá zpráva, která dokazuje, že občané mají o třídění stále větší zájem. „Problém ale je, že směsný komunální odpad obecně všude roste podobným tempem, ale podíl toho separovaného zůstává na Žďársku stejný,“ doplňuje Zeroníková. Podíl tříděného odpadu ve žďárské pobočce činí kolem 35 %. Zákon však obcím nyní stanovuje povinnost do roku 2025 navýšit množství tříděného odpadu na 60 %, o pět let později na 65 %. Kde tato pravidla nedodrží, budou platit statisícové pokuty.
Symboly na výrobcích napoví, co s nimi
Přitom třídit není složité, jen lidé nevyužívají možnosti naplno. Například do žlutých popelnic patří většina běžných výrobků z plastů, které jsou značeny symbolem trojúhelníčku pro recyklaci, doplněného písemným a číselným kódem. Samozřejmostí jsou PET lahve, ale také polyetylénové výrobky a čistý polystyren, sáčky, folie, plastové kelímky a obaly.
Naopak sem nepatří obaly od nebezpečných látek a chemikálií, jako jsou barvy, dále mastné obaly, molitan nebo linoleum a stavební trubky, ale také bioplastové produkty či gumové věci jako rukavice nebo hadice.
U papíru je to jednodušší: patří sem vše od novin a časopisů přes obálky i s plastovými okénky nebo kancelářský papír včetně sponek a složené krabice z lepenky. V žádném případě však do modrého kontejneru nevhazujte znečištěný, mokrý nebo mastný papír, určitě sem nepatří papírové pleny.
Do směsného odpadu nepatří bioodpad, ale ani baterie či vyřazené elektrické výrobky a hračky, ty lze odevzdat do specializovaných nádob nebo do sběrného dvora. Prošlé léky nikdy neházejte do směsného odpadu, ale vraťte je do lékárny.
Kdo třídí, ušetří: občané i města
Řadu informací najdou občané také na internetu. Vedle toho se specializované firmy zaměřují na vzdělávání v rámci své činnosti. Například žďárská pobočka společnosti AVE pořádá pravidelně prohlídky svých zařízení pro mládež, aby demonstrovala, že odpad nemusí být jen nákladná starost, ale ve spojení s odborníky na odpadové hospodářství i surovina. Díky odborníkům na odpadové hospodářství lze zajistit správnou a bezpečnou manipulaci s odpadem, a tedy i nejlepší možné využití či odstranění odpadu s ohledem na životní prostředí.
Důležité je ale předcházení vzniku odpadu: nejlepší odpad je stále takový, který vůbec nevznikne, například rozumným užíváním výrobků či preferencí obalů, které lze znovu použít. V nejbližší budoucnosti se třídění vyplatí hned dvakrát – dopadem na životní prostředí i na vlastní kapsu.
Zdroj: AVE Žďár
