Brněnská zoo rozšířila kolekci mořských ryb, které moc neumějí plavat. K současnému havýši rohatému nově přibyli havýš žlutohnědý a havýš perličkový. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí zoo Věra Müllerová. Ryby mají tělo ve tvaru krabice, kdy jejich krunýř tvoří kostěné destičky a celkově připomínají pohyblivé čtverce nebo trojúhelníky.
„Zajímaví jsou také svým nemotorným stylem plavání. Vzhledem k malým ploutvím a neohebnému krunýři plavou velmi pomalu a jejich pohyb připomíná veslování,“ uvedl kurátor chovu plazů, ryb a bezobratlých Petr Šrámek.
Pro dravce ale tyto ryby nejsou snadnou kořistí. Jejich kůže při podráždění vylučuje jedovatý sliz, který je chrání před predátory. Některé druhy mají navíc i rohy, které jim dodávají ještě větší odolnost proti útokům. Havýši jsou také mistři adaptace. Umí rychle měnit barvu, což využívají jak k zastrašení nepřátel, tak ke komunikaci mezi sebou. Některé druhy dokonce vyluzují klikavé zvuky, které mohou sloužit k varování predátorů nebo ke vzájemnému dorozumívání.
„Zajímavostí pro fanoušky techniky je jistě fakt, že havýš žlutohnědý se stal inspirací pro Mercedes-Benz, který na základě jeho tvaru vytvořil aerodynamicky efektivní model M-B Bionic. Tento model možná nebyl nejkrásnější, ale rozhodně ukázal, že příroda ví, co dělá,“ doplnil Šrámek.
Havýši obývají teplé vody Indického a Tichého oceánu, včetně oblastí kolem Afriky, Havaje a dalších tropických regionů. Nejčastěji se vyskytují v mělkých lagunách a na korálových útesech, kde nacházejí úkryty a potravu. Dorůstají do délky od 20 do 50 centimetrů, a to v závislosti na druhu. Žijí samostatně a sdružují se jen v období tření. Jsou to všežravci a živí se téměř čímkoli, co se jim vejde do malých úst. Při hledání potravy dokáží vystříknout proud vody do písku, a tím rozvířit dno, aby objevili skryté lahůdky.
Zdroj: ČTK
