Archeologové učinili mimořádný objev nedaleko Přerova. V obci Dluhonice narazili na pozůstatky tisíciletého osídlení, které zahrnují keltské žárové pohřebiště, slovanské hroby z doby Velké Moravy i sídliště prvních zemědělců. Celkem odhalili 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů.
Za nejvýznamnější nález považují odborníci rozsáhlou keltskou nekropoli z 2. až 3. století před naším letopočtem. Oproti běžným kostrovým pohřbům zde objevili 33 žárových hrobů, což z lokality činí jedno z nejpočetnějších keltských pohřebišť na střední Moravě.
Mezi hroby vyniká pohřeb keltského bojovníka vybaveného železným mečem, kopím a opaskem. Zbraň byla uložena v kožené pochvě s dřevěnou rukojetí. Tento hrob patřil zřejmě příslušníkovi místní elity. Většina ostatních hrobů byla však prostší, s chudou výbavou v podobě zlomků kovových předmětů a keramiky.
Vedle keltských hrobů archeologové odkryli i slovanské kostrové hroby z 9. a 10. století. Ty pocházejí z období Velkomoravské říše. Mezi nejzajímavější nálezy patří hrob ženy uložené na dřevěných márách, vybavený keramickou nádobou, křesací soupravou a železným srpem. V dalších hrobech se našly šperky, nožíky a další předměty denní potřeby.
Výzkum odhalil také stopy po prvních zemědělcích z mladší doby kamenné. Archeologové identifikovali půdorysy dlouhých domů, zásobní jámy a pece. Mezi artefakty nechyběly pazourkové nástroje, zlomky seker či kamenné mlýny na obilí.
Podle archeologa Marka Kalábka tyto nálezy poskytují unikátní pohled na tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na Přerovsku.
Zdroj: ČTK
