Zaměřuje se na tři témata – strom jako symbol v náboženství, antice a v mytologii, jako estetický objekt, který stojí za zobrazení, a jako věc, pomocí které umělec poukazuje na společenské a ekologické problémy. Výstava potrvá do 10. listopadu, doprovodný program nabídne přednášky a workshopy, řekl ředitel AJG Aleš Seifert.
Příprava výstavy trvala více než rok a půl, její organizátoři se inspirovali výstavou v Belvederu. Expozice v Alšově jihočeské galerii je podle nich ale zcela odlišná. „Zápůjčky jsou kromě galerie Belveder z dalších vídeňských galerií a muzeí jako Albertina, Leopold Museum, Kunsthistorisches Museum, Gugging, ale také ze soukromých sbírek například ze Salcburgu nebo Drážďan,“ řekl Seifert.
Umělecká díla jsou v celé galerii, v jízdárně je například 16 metrů vysoká instalace složená z 64 klád ze smrkového dřeva, která představuje kapriolu, tedy skok koně, od Johanna Feilachera. V jízdárně je také několik soch, které představují stromové bytosti od Elisabeth von Samsonow.
Tři tematické okruhy jsou v prostoru třech velkých místností. V úvodu návštěvníky přivítá postní plátno z poloviny 15. století, na kterém je vyobrazeno stvoření světa, člověka a jeho vyhnání z ráje. „Zde je strom právě jako symbol. Rajský strom neodkazuje na jabloň, ale na boží zákaz, tabu. Stejně jako Dafne na dalším obraze, která se sice promění ve strom, ale představuje božskou nadpřirozenou sílu,“ řekl kurátor výstavy Miroslav Haľák.
Zájemci tak uvidí, jak podobné motivy zpracovali umělci napříč historií a uměleckými žánry. To je nejvíce patrné ve druhé části, kde je vidět, jak strom jako estetický objekt zobrazovali renesanční, barokní, impresionističtí až moderní malíři či sochaři. „Pro ně byl strom krásný přírodní motiv. Jsou to ty stromy, které známe z našich procházek, zahrad, krajin. Ale postupně se dostaneme až k abstraktnímu zobrazení stromu,“ řekl Haľák.
Ve třetí části se spojují předcházející dvě témata a strom se stává součástí politického, společenského a ekologického apelu. Poslední části dominují sochy a instalace. „Třeba na začátku 70. let minulého století Juraj Meliš poukázal instalací s názvem Prostředí II. Les života na negativní zásahy člověka do přírody. Vidíme tu les vyžitý, polomrtvý, živočichy chycené v pastích nebo mrtvá zvířata,“ řekl Haľák.
Alšova jihočeská galerie měla loni rekordní návštěvnost 90.310 lidí. Nejvíc lákaly práce Hanse R. Gigera, autora filmového Vetřelce, které vidělo 46.000 návštěvníků.
Zdroj: ČTK
