Podle Kostelence patří Karlovarský kraj mezi nejaktivnější ve snaze upravit nebezpečné úseky s častými nehodami. „Máme tady jen jedno místo, které se momentálně nerealizuje, 14 opatření bylo realizováno a šest se připravuje. Takže úspěšnost je tady velmi dobrá,“ řekl Kostelenec.
I když vytipovaná místa nemusí být nejproblematičtější z pohledu následků nehod, jde o úseky, kde policie zaznamenává větší počet nehod v posledních pěti letech. Například úsek na silnici I/13 u Smilova na hranici Karlovarského a Ústeckého kraje, kde řidiči kvůli kombinaci svahu a navazujícího oblouku často nezvládnou řízení a havarují. Za posledních pět let to bylo dvacetkrát a devět osob se zranilo. Dvanáctkrát se za posledních pět let bouralo a pět lidí se zranilo na silnici II/217 u Studánky na Ašsku.
Dopravní odborníci u podobných úseků navrhnou možná řešení zvyšující bezpečnost dopravy. Záleží pak na správci komunikací, obcích, krajích nebo Ředitelství silnic a dálnic, jestli podněty z konference využijí. V Karlovarském kraji je to podle Kostelence často.
Podle náměstka hejtmana Karlovarského kraje Martina Hurajčíka (ANO) krajští silničáři zjištění a návrhy dopravní konference Besipu zahrnují do plánů svých oprav. „Například nyní chystáme na doporučení policie a této konference doplnění motorkářských svodidel na jednom úseku a také na jiném úseku kde byly časté srážky se zvěří, jsem zadal přípravu instalací odpuzovačů. Jsme jediný kraj, který má přímo v rozpočtu položku Besipu ve výši pět milionů korun, tak právě z těchto peněz pak děláme tyto bodové úpravy silnic,“ řekl Hurajčík.
vera/čtk
