Olomoučtí vědci se díky rozsáhlým genetickým analýzám hmyzu zasloužili o nový pohled na jeho druhovou rozmanitost a výskyt v tropech. Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zkoumali vzorky z více než 800 oblastí v Asii, Africe a Austrálii a v jediné skupině brouků nalezli asi dva tisíce druhů, z toho polovinu vědě dosud neznámých. Inovativní metodou mohou mnohem levněji a rychleji získat informace potřebné pro ochranu přírody, sdělili dnes ČTK zástupci univerzity.
„V dnešní době, poznamenané rychlým úbytkem a degradací řady přírodních stanovišť, je poznání biodiverzity velmi potřebné pro zjištění výchozího stavu a stanovení priorit pro ochranu přírody. Podle odhadů známe mezi čtvrtinou a desetinou všech živočichů, hmyz přitom tvoří zhruba dvě třetiny fauny. Například dosud bylo popsáno asi 400 tisíc druhů brouků, ale jejich skutečný počet se odhaduje na více než milion druhů,“ uvedl vedoucí výzkumné skupiny Ladislav Bocák.
Pro rozsáhlé studie biodiverzity, což znamená rozmanitost živých organismů na Zemi, se podle něj hmyz používá jen zřídka, pozornost se zaměřuje na méně rozmanité, ale probádanější ptáky a savce. „Proto je nezbytné použít inovativní metody k urychlení katalogizace hmyzu. Monitorování na základě DNA je vhodnou cestou,“ doplnil Bocák.
Pro genetickou analýzu získali vědci materiál získaný od zahraničních spolupracovníků, který pokryl zhruba 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a který přinesl vzorky pro rozsáhlé sekvenování DNA a analýzy biodiverzity tropické skupiny dlouhoústcovití, jejíž kolébkou je jihovýchodní Asie.
V sestavené databázi odborníci identifikovali asi 2000 druhů, z toho polovina z nich dosud nebyla známa. „Nejbohatší výskyt jsme prokázali na Nové Guineji. Prokázali jsme tam více než tisíc druhů, což je třikrát více, než bylo v této oblasti dosud pojmenováno. Na rozdíl od analýz založených na obratlovcích se tak Nová Guinea ukazuje jako místo s obrovskou druhovou rozmanitostí. Je to jeden z příkladů toho, jak monitorování založené na DNA může zcela proměnit naše představy o biodiverzitě,“ uvedl další ze spoluautorů Dominik Kusý.
Podle autorů studie vytvořená databáze přinesla nejen nové poznatky, ale je rovněž důležitým výchozím materiálem pro další výzkum biodiverzity daných oblastí i dokumentaci výchozího stavu pro budoucí hodnocení vymírání druhů. Důležité je i potvrzení efektivnosti zvoleného postupu. „Pokud bychom druhy popisovali dosavadním tempem a způsobem, trvalo by zaznamenání tisíce druhů v takové skupině hmyzu více než sto let. Takto máme šanci poměrně rychle zjistit, kolik je v dané oblasti druhů, jak jsou příbuzné a jak velké areály osidlují, což je podstatné pro management ochrany přírody,“ uzavřel Bocák. Na výzkumu vědci spolupracovali s Akademií věd ČR, jež má na Nové Guineji výzkumnou základnu, a s kolegy z Přírodovědeckého muzea v Londýně.
Zdroj: ČTK
