Ústavní soud se zastal ženy, které stát zablokoval peníze za luxusní automobil BMW X5. Ten jí předal otec jejich dvou společných dětí místo dlužného výživného. Protože muž čelil trestnímu stíhání pro podvod, policie vůz zabavila, prodala za 573 000 korun a výtěžek zajistila pro budoucí uspokojení poškozených. Matka o uvolnění peněz marně žádala.
Ústavní soud v nálezu konstatoval, že justice v celé věci chybovala, protože se vůbec nezabývala tím, jaký dopad má zvolený postup na děti a jejich materiální zabezpečení. Případ nyní dostane k novému projednání Krajský soud v Českých Budějovicích.
Zásadní přitom bylo, že převod auta na matku nebyl účelový. Existoval rozsudek Vrchního soudu v Praze, který dluh na výživném potvrzoval a zároveň stvrzoval dohodu rodičů o předání automobilu. Právě tehdy, a contrario, je podle Ústavního soudu postup orgánů činných v trestním řízení akceptovatelný pouze tehdy, když všechno nasvědčuje tomu, že šlo o účelový převod majetku. „Tak tomu ale v dotčeném případě nebylo,“ zdůraznili ústavní soudci.
Policie svůj postup hájila tím, že rozsah škody způsobené trestnou činností neumožňuje upřednostnit zájmy dětí. Krajský soud pak na námitku týkající se výživného vůbec nereagoval, přestože matka opakovaně upozorňovala na to, že je samoživitelka a blokace peněz může mít pro rodinu likvidační důsledky.
Policisté i soud se podle Ústavního soudu měli nejprve důkladně zjistit, jak moc budou zablokované prostředky rodině chybět, a teprve pak tyto dopady poměřovat s veřejným zájmem na zajištění výnosu z trestné činnosti.
Ústavní soud zároveň připomněl, že zajištění věci třetím osobám není v trestním právu nic výjimečného. „Právě naopak, velmi často bývá institut zajištění věci používaný i vůči třetím osobám, na které obžalovaní své výnosy z trestné činnosti převedli,“ stojí přímo v nálezu. Otázkou vlastnictví automobilu se přitom soud detailně nezabýval, protože v dané situaci nehrála podstatnou roli.
Zdroj: autorský text / ČTK
