Znělka je úvodní částí symfonické básně Saltus Taranis, hlavním motivem skladby je krajina Českého středohoří. Hrát se bude při významných událostech. V pondělí o tom zastupitele informoval hejtman Jan Schiller (ANO).
Oficiálními symboly Ústeckého kraje, stejně jako u všech ostatních krajů, jsou podle platné legislativy krajský znak a vlajka. Většina krajů, včetně Ústeckého, pak používá znak neoficiální, a to logo kraje, které podle politiků lépe vystihuje regionální podstatu a hodí se do jednotné vizuální identity, která je součástí fungování marketingu krajské samosprávy.
Ústecký kraj chtěl mezi tyto neoficiální symboly zařadit hudební dílo – znělku, kterou by mohla krajská samospráva využívat při významných, oficiálních či reprezentativních akcích. Šlo by například o zasedání zastupitelstva, předávání cen a medailí hejtmanem, významné konference s regionálním přesahem nebo významné státnické návštěvy v regionu.
Symfonická báseň Saltus Taranis vznikla jako výraz obdivu a lásky ke kraji pod Hromovou horou. Dnes se hoře říká Milešovka a spolu s pastvinami rozloženými pod ní je symbolem celého pohoří. Louky v sedle hory se staly kulisou příběhu, který vypráví symfonická báseň.
Většina děl Jana Zástěry se tematicky vztahuje k Ústeckému kraji, svými skladbami kraj propaguje v České republice i v zahraničí. V roce 2019 zkomponoval cyklus kantát o českých světcích a patronech České nebe a zároveň rozsáhlé liturgické dílo Římská mše. Je zakladatelem a uměleckým vedoucím Trautzlovy umělecké společnosti, která slouží jako platforma pro péči a rozvoj autentické regionální kultury Ústeckého kraje. Od roku 2008 je dirigentem Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Objevil řadu významných zapomenutých hudebních děl a skladatelů z Ústeckého kraje.
Zdroj: ČTK
