Soubor pískovcové sochy svatého Materny a pískovcové pamětní desky s nápisem a erbem zakladatele špitálu v Ústí nad Labem je nově zapsanou kulturní památkou. Zhotoven byl ve druhé polovině 17. století pro dnes již neexistující barokní špitál sv. Materny. Informovalo o tom na facebooku ústecké pracoviště Národního památkového ústavu.
Světec je v Čechách téměř neznámý. Zakladatelem špitálu byl Johann Franz Rasch z Aschenfeldu, ústecký rodák, v letech 1646 až 1666 probošt metropolitní kapituly sv. Víta v Praze. Zvýrazněná písmena ve slovech po stranách erbu vyjadřuji chronogram MDCLVVIIIIII (1666), uvedli památkáři.
V roce 1888 byl soubor přemístěn do výklenku zdi vstupní haly tehdy nově postaveného chudobince v ulici Prokopa Diviše, který nahradil nedostačující barokní špitál. V roce 2018 v souvislosti s prodejem budovy bývalého chudobince (později budovy krajské hygienické stanice) se začalo jednat o přemístění sochy do Muzea města Ústí nad Labem. O dva roky později se novým vlastníkem objektu stala společnost ISTAR a soubor převezli historici do muzea. Tam odborníci sochu očistili, kamennou nápisovou desku obnovili a vytvořili dvě kopie. Po restaurátorském zásahu byl soubor uložen ve skladu sídla společnosti Villa Maternus v ústecké čtvrti Krásné Březno. Zpětná instalace sochy do hlavního vstupu objektu v ulici Prokopa Diviše se předpokládá v roce 2025, uvedli památkáři.
Postava světce sv. Materny je spojená s městem Ústí nad Labem nejen historicky. V současnosti jméno tohoto trevírského a kolínského biskupa žijícího na přelomu třetího a čtvrtého století nese Dům sv. Materny, který v rámci Charity Ústí nad Labem poskytuje pomoc matkám s dětmi, připomněl Národní památkový ústav.
Zdroj: ČTK
