Nový – zatím prázdný – objekt si v pátek 2. července prohlédli zástupci kraje a další hosté, kteří se na projektu podílejí. V poslední fázi bude budova vybavena IT technologiemi, budou instalována digitalizační pracoviště a badatelna. Projekt zakončí nastěhování sbírkových předmětů berounské, hořovické a žebrácké sbírky Muzea Českého krasu.
„Zprovoznění centrálního depozitáře vyřeší nevyhovující stav, kdy jsou sbírky dlouhá desetiletí v různých objektech, které nejsou určeny pro uchovávání sbírkových fondů. Všech více než 100 000 předmětů se tak konečně přesune do prostor, které veškeré nároky splňují. Součástí nového depozitáře bude i moderní digitalizační pracoviště a badatelna. Jsem rád, že díky spojení krajských peněz a prostředků z Evropské unie se postupně dostává i na dlouho opomíjené, veřejnosti skryté, ale velmi důležité prostory, které uchovávají cenné kulturní dědictví pro další generace,“ uvedl krajský radní pro kulturu a památkovou péči Václav Švenda (TOP 09).
„Výstavba depozitářů je nákladná a kulturním institucím na ně obvykle nezbývají finanční prostředky. Na druhou stranu skladováním v nevyhovujících podmínkách sbírkové předměty trpí a mnohdy hrozí jejich trvalé znehodnocení. Proto jsem ráda, že se po depozitáři, který dokončuje Středočeská vědecká knihovna v Kladně, otevře na sklonku roku i berounský depozitář. Děkujeme všem, kteří se na těchto projektech podíleli, protože jde samozřejmě o dlouhodobou mnohaletou práci, která nyní spěje ke zdárnému konci,“ uvedla předsedkyně Výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Lucie Cirkva Chocholová.
Muzeum Českého krasu, jehož zřizovatelem je Středočeský kraj, aktuálně spravuje 30 podsbírek s více než 113 000 evidenčními čísly předmětů. Jedná se například o archeologické, historické, etnografické, geologické, paleontologické nebo uměleckořemeslné sbírky. Součástí těchto sbírek jsou nejen trojrozměrné předměty, ale i knihy, rukopisy, či negativy a diapozitivy. Všech 30 podsbírek bude přestěhováno ze stávajících provizorních depozitářů do nově zrekonstruované budovy centrálního depozitáře. „Sbírkové předměty byly do současnosti uloženy v nevyhovujících prostorách, které velmi obtížně plnily nároky na klimatické a další podmínky uchování sbírek. Tyto zásadní problémy dosavadního uložení sbírek řeší právě tento projekt,“ uvedla ředitelka muzea RNDr. Karin Kriegerbecková, Ph.D., a dodává: „Sbírkový fond muzea byl postižen povodní v roce 2002, kdy došlo k výraznému poškození depozitářů umístěných v přízemí hlavních budov MČK. Škody způsobené povodní na majetku i sbírkách dosáhly značné výše a dosud se napravují. Povodeň činnost muzea ovlivnila, pozměnila priority pro příští léta a poukázala na nutnost koncepčního řešení uložení a ochrany sbírkových předmětů MČK. Sbírky se již do záplavové oblasti nemohly vrátit. Trvalo však téměř 20 let od povodně, než se podařilo připravit pro ně vhodný prostor.“
V budově centrálního depozitáře rovněž bude vybudováno a nově vybaveno moderní digitalizační pracoviště, které bude sloužit k digitalizaci stávajícího sbírkového fondu i nových přírůstků. „Důležité je, že digitalizační pracoviště je umístěno přímo v depozitáři. Můžeme tak eliminovat nutnost přesunu sbírkových předmětů a riziko jejich poškození převozem pro potřeby digitalizace,“ upřesnila Kriegerbecková. Dále došlo ke vzniku nového prostoru badatelny, čímž bude sbírkový fond MČK zpřístupněn badatelské, zájmové a vědecké veřejnosti.
Celkové náklady celého projektu „Centrální depozitář – zajištění efektivní ochrany, správy a zpřístupnění sbírkového fondu Muzea Českého krasu, p. o.“, dotační titul: IROP, výzva č. 21, registrační číslo: CZ.06.3.33/0.0/0.0/16_026/0001668, který je spolufinancován z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu, státního rozpočtu a Středočeského kraje, budou přesahovat 65 mil. Kč. Dotace z Evropské unie činí 46.4 mil. Kč.
Budova nového centrálního depozitáře se nachází v okrajové části Berouna. Jedná se o nemovitost, která byla již dříve v majetku kraje, sloužila např. pro školská poradenská zařízení a před převodem do správy muzea nebyla plně využívána. Objekt prošel téměř komplexní rekonstrukcí, při které byly ponechány pouze nosné zdi a část podlah a krovů.
Martina Kemrová
Zdroj: vz
