V Česku se nedaří zhodnocovat výsledky vědy a výzkumu v praxi, uvedla na pražské programové konferenci TOP 09 ministryně Helena Langšádlová. Do vědy a výzkumu by se podle ní mělo zapojit více soukromých zdrojů. S nynějším směřováním české zahraniční politiky jsou naopak zástupci TOP 09 spokojeni.
V Česku pracují podle Langšádlové velmi dobré vědecké týmy a stát vědu a výzkum finančně nezanedbává. „Ale co se nám nedaří, je zhodnocovat výsledky vědy. V porovnání s jinými zeměmi je to naprosto markantní,“ řekla ministryně. Existovalo podle ní přes 170 priorit aplikovaného výzkumu, a proto se vlastně neřešilo nic. Nyní se podle Langšádlové vymezila nejnaléhavější témata, jako je klimatická krize, energetické krize a stárnutí obyvatel a důchodová reforma. „Chtěli bychom, aby se vytvořily dostatečné kapacity pro řešení právě těchto výzev,“ podotkla.
Česká republika dává z rozpočtu na vědu a výzkum podle Langšádlové více peněz než například Izrael. „Ale rozdíl je v tom, že v zemích jako je Izrael, je mnohem více soukromým zdrojů,“ uvedla. Výzkumu a vývoji se podle ministryně věnuje v tuzemsku asi jen pět procent firem. Chce najít motivace, aby se situace zlepšila.
Česká zahraniční politika po volbách splňuje kritéria, o která TOP 09 v minulých letech usilovala, nebo se jim blíží, řekl na konferenci předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek. Hlavním krédem byla jednoznačná orientace na Západ, která zní od premiéra Petra Fialy (ODS) po všechny koaliční strany, poznamenal.
Větší pozornost bude nutné podle Ženíška věnovat Číně, aby nenastala podobná situace jako s Ruskem, kdy by Čína vydírala své obchodní partnery. Uvedl, že dlouhodobě hledá pro stranu další stěžejní téma a v této souvislosti se zmínil o Číně. „Že je Rusko špatné, dneska už kromě SPD říkají všichni,“ poznamenal.
První místopředseda TOP 09 a místopředseda Senátu Tomáš Czernin vyzval k navyšování výdajů na obranu na slibovaná dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podotkl však, že vláda u výdajů na obranu dělá, co může. Letos ministerstvo obrany hospodaří s 89 miliardami korun, což je 1,35 procenta HDP. V roce 2023 by měl podíl výdajů na obranu tvořit 1,52 procenta HDP.
Zdroj: ČTK
