Hasiči v loňském roce vyjížděli k 20 790 požárům, což je oproti předchozímu roku zhruba třicetiprocentní nárůst. Výrazně stoupl počet ohňů, které vznikly v přírodním prostředí. Zatímco v roce 2021 jich bylo 3588, loni se jejich počet vyšplhal na 10. 64. Na středeční tiskové konferenci o tom informoval generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.
Lesní požáry a požáry v přírodě tvořily téměř polovinu všech loňských ohňů. „Bylo to samozřejmě dáno zejména klimatickými podmínkami,“ uvedl Vlček. Zima byla suchá a venkovní požáry začaly už v březnu. Následovalo velmi teplé počasí v letních měsících, které bylo příčinou i nejrozsáhlejšího českého lesního požáru v Hřensku.
U požárů loni zemřelo 128 lidí, o 18 více než v roce 2021. V přímé souvislosti s požárem pak zahynulo 84 osob, předloni 90 lidí. Ohně způsobily zhruba stejné škody. Obrovská škoda vznikla při lednovém požáru hal v Mladé Boleslavi, jejíž prvotní odhad byl kolem jedné miliardy korun. Později se zvýšil na téměř tři miliardy korun například kvůli součástkám pro nová auta.
Zejména kvůli požáru v Národním parku České Švýcarsko v okolí Hřenska výrazně stoupl počet zraněných hasičů. Zatímco v roce 2021 jich bylo 474, loni 547. Při ohni v Českém Švýcarsku bylo podle něj ošetřeno 117 příslušníků sboru. „Spousta hasičů měla respirační problémy,“ doplnil. Požárníci tak podle něj neměli žádná těžká zranění. Za celý loňský rok zemřel jeden hasič, předloni dva.
Nejvíce požárů zasáhlo Středočeský kraj. Bylo jich 2922. Následovaly Praha s 2326 ohni a Moravskoslezský kraj s 2175 požáry.
Hasiči vyjeli v loňském roce k 151 552 mimořádným událostem, oproti předchozímu roku jejich počet vzrostl o téměř 10 000. Kvůli rozvolnění opatření zamezujících šíření pandemie covidu-19 stoupl i počet dopravních nehod.
Zdroj: ČTK
