• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • V Galerii Villa Pellé slaví devadesátiny Ferda Mravenec

    Před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Autora legendární komiksové postavičky, českého spisovatele, novináře, kreslíře a ilustrátora knih pro děti Ondřeje Sekoru, při té příležitosti připomene výstava v pražské Galerii Villa Pellé. Výstava s názvem Ondřej Sekora – známý i neznámý bude veřejnosti přístupná od 1. března do 14. května.

    Základem výstavy jsou originály Sekorových slavných i méně známých knih, jeho novinové kresby a karikatury, ale i loutky vytvořené podle Sekorových návrhů. „Po výstavách tvorby Jean-Jacquese Sempého, Radka Pilaře nebo Jiřího Šalamouna přiblížíme dalšího významného ilustrátora a veřejnosti nabídneme vedle Sekorovy ikonické tvorby i jeho takřka neznámá díla,“ uvedla ředitelka Galerie Villa Pellé Vladana Rýdlová.

    Podívaná pro všechny generace

    Vizuálně atraktivní a informacemi nabitá podívaná pro všechny generace vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a obsahuje výpůjčky z bohatých fondů několika sbírkotvorných institucí, ale i od soukromých sběratelů. Výstava reflektuje všechny důležité autorské polohy Ondřeje Sekory, který nezanechal stopu jen v dějinách české žurnalistiky a literatury pro děti a mládež, ale i v oblastech sportu, divadla, audiovizuálních médií a komiksu.

    Návštěvníci Villy Pellé se tak mohou těšit na Sekorovy ilustrace s ikonickou postavou sympatického mravence s červenou puntíkovanou mašlí kolem krku, ale i na dokumenty vztahujícími se k jeho dalšímu novinářskému působení. Překvapivé jsou ukázky scénografických projektů a také Sekorova soukromá malířská tvorba, jejíž nejzajímavější část byla inspirována dílem francouzského výtvarníka Henriho Rousseaua. „Sekorova všestrannost vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. V každé umělecké disciplíně byl vnímán trochu jako vetřelec, mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dost podobně i v dalších oborech,“ řekl kurátor výstavy Tomáš Prokůpek a dodal: „Chceme ukázat jak Sekorovu povědomou tvář, tak připomenout polohy, které jsou stále známé spíše jen specialistům na dané oblasti.“

    Součástí výstavy je i bohatý doprovodný program, který zaujme malé i starší návštěvníky.

    Ondřej Sekora jak ho známe i neznáme

    Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli, dnes městské části Brna. V roce 1918 byl odveden jako jednoroční dobrovolník do rakouské armády. Po válce studoval práva v Brně, ale studia nedokončil a v roce 1921 nastoupil do brněnské redakce Lidových novin, kam přispíval karikaturami, kresleným humorem, obrázkovými seriály, ale i sportovními reportážemi. V letech 1923–1924 působil jako zahraniční dopisovatel v Paříži, odkud referoval o dění na letní i zimní olympiádě, a v roce 1927 absolvoval jako reportér v doprovodném voze slavnou Tour de France. Vřelý vztah ke sportu ho přivedl také k ragby, jako první přeložil jeho pravidla, trénoval několik týmů a působil také jako rozhodčí. V Paříži, kde pobýval i v letech 1927–1928, navštěvoval rovněž výtvarné kurzy v akademii na Montparnassu a na přelomu 20. a 30. let vytvořil první cyklus olejů a pastelů inspirovaných Henrim Rousseauem.

    Sekorův obrázkový seriál Ferda Mravenec začal v Lidových novinách vycházet 1. ledna 1933. Původní komiksy byly určeny pro dospělé, až na popud nakladatele jejich prvního knižního vydání vtiskl Ondřej Sekora příběhům ladění blízké dětskému čtenáři. Úspěch knížek s Ferdou Mravencem mu otevřel dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem. V letech 1941–1942 byl ve filmových ateliérech ve Zlíně v režii Hermíny Týrlové natočen první filmový Ferda Mravenec. V té době už byl Ondřej Sekora bez práce, výpověď z Lidových novin dostal kvůli židovskému původu své druhé manželky Ludmily Roubíčkové a sám byl na konci války internován v pracovním táboře. Po okupaci spoluzakládal satirický týdeník Dikobraz a v časopise Mateřídouška se vrátil k obrázkovému seriálu o Ferdovi. Od počátku padesátých let se Ondřej Sekora věnoval především knižní tvorbě. V roce 1964 prodělal mozkovou mrtvici, která ukončila jeho umělecké aktivity. Zemřel 4. července 1967.

    Zdroj: Galerie Villa Pellé



    Nepřehlédněte