Odborníci v Jihlavě od loňska mapují historické krovy některých měšťanských domů v centru. Zabývají se stavem konstrukcí, jejich historickou hodnotou i možnými způsoby využívání těchto podkrovních prostor. Některé krovy chtějí ukazovat veřejnosti. Je to společný projekt Brány Jihlavy, příspěvkové organizace města a Centra Telč, detašovaného pracoviště Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR. Vyplývá to z webu kraje.
Na tříletý projekt radní kraje pro letošek schválili 195 000 korun, stejnou částku poskytne Akademie věd ČR.
Výsledkem by kromě zmapování krovů měl být i návod, jak se o tyto konstrukce starat a jak s podkrovními prostorami zacházet, řekl Jiří Neubert z Brány Jihlavy. „Bereme to jako úroveň města, které doposud bylo věnováno poměrně málo péče,“ uvedl.
Průzkum se týká několika budov, dvě si kvůli tomu odborníci od města zapůjčili. Dům v ulici Matky Boží má z měšťanských domů v Jihlavě nejstarší krov, pochází ze 70. let 16. století. „Působí jako taková vzorkovnice dobového řemesla,“ řekl Neubert. Dodal, že starší krov má v Jihlavě jen kostel svatého Jakuba.
V domě v Benešově ulici byl v 60. letech 19. století zřízen ateliér. Původně byl vyšší. „Teď se věnujeme tomu, co tam je původní, co není. Je tam pěkně vidět, že tehdy tepelně izolovali pomocí mechu a hlíny,“ uvedl Neubert. Podotkl, že na rozdíl od domu v ulici Matky Boží, který má hodně starý krov s novodobou vestavbou, je v tomto domě relativně méně hodnotný krov, v němž je zajímavá vestavba.
V Jihlavě se už turisté mohou podívat na dva historické krovy. Zpřístupnění barokního krovu v budově radnice umožnilo vytvoření nových chodníčků při opravách střechy, které skončily před třemi lety. Mohutný středověký krov kostela svatého Jakuba byl otevřený pro prohlídky v roce 2020. Také zpřístupnění krovu tohoto kostela v historickém centru umožnily předchozí opravy střechy. Jeho krov pochází převážně z roku 1539.
Zdroj: ČTK
