Vysloužilé vybavení domácností, elektrické spotřebiče, nábytek, pneumatiky a řadu dalších komodit vídá snad každý z nás pravidelně u popelnic. Tomu se snaží pražský magistrát spolu s Pražskými službami udělat přítrž. Tyto věci patří do sběrných dvorů, kterých mají lidé k dispozici na celém území metropole na dvě desítky.
Sběrné dvory tvoří nedílnou součást systému nakládání s komunálním odpadem na území hlavního města. Bezplatně je mohou využívat všichni občané metropole. Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání a fyzické osoby, které neprokáží svůj trvalý pobyt na území města, tu mohou odpad odložit za úplatu s ohledem na naplněnost kontejnerů.
Městská firma Pražské služby (PSAS) provozuje nově i sběrný dvůr Klikatá v Košířích.
Vybudování dvora v Klikaté ulici provozovaného PSAS stálo podle mluvčího firmy Alexandra Komarnického čtyři miliony korun, za které společnost nakoupila kontejnery. Součástí dvora je i takzvané re-use centrum, kde lidé zanechají funkční věci, které si mohou zájemci vzít a dále používat. Takových center je nyní na pražských sběrných dvorech sedm, všechny až na jedno provozují PSAS.
Pro ty, kteří kouzlu sběrných dvorů ještě nepropadli: Nejenže se tu můžete zbavit nadměrného odpadu tak, aby nehyzdil vaší ulici, na některých místech navíc můžete dát starým a funkčním věcem druhou šanci. Řeč je o sedmi re-use pointech, částech některých sběrných dvorů, kam je možné odevzdávat nepotřebné věci, které by jinak skončily jako odpad. Pražské služby provozují v současnosti šest z nich. „Re-use pointy jsou nedílnou součástí cirkulární ekonomiky. Umožňují dát věcem druhou šanci. Potvrzují tak rčení, že co je pro jednoho odpad, může být pro druhého poklad,“ řekl Alexandr Komarnický a dodal: „Předměty přijaté do re-use pointu se objeví v aplikaci Nevyhazujto, tam si je mohou občané rezervovat a poté si pro ně přijet. Do budoucna by pak po vzoru ze zahraničí možná mohlo vzniknout i re-use centrum, ovšem s trochu odlišným principem fungování.“
Nový dvůr v Klikaté ulici ocenil zastupitel Prahy 5 Karel Bauer (Piráti), podle kterého zřejmě v budoucnu bude muset kvůli plánované stavbě Radlické radiály skončit dvůr v Puchmajerově ulici. Dodal, že městská část v minulosti nedaleko Klikaté provozovala vlastní sběrný dvůr, který před několika lety zrušila, takže lidé jsou zvyklí tam s odpadem jezdit.
„Naším cílem je zajištění provozu dostatečně velké sítě sběrných dvorů se srovnatelným standardem na celém území města. Sběrné dvory jsou pro zpracování komunálního odpadu stěžejní, kromě jiného jsou nástrojem pro eliminaci výskytu černých skládek,“ uvedla náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).
Podle statistik PSAS skončilo loni v metropoli ve sběrných dvorech asi 45.231 tun odpadu, což bylo zhruba o 5000 tun více než v roce 2021. Ve dvorech končí nejčastěji starý nábytek, vysloužilé spotřebiče, stavební suť z drobných rekonstrukcí nebo staré pneumatiky. Komarnický upozornil na to, že odkládání objemnějšího odpadu u běžných popelnic je fakticky černá skládka, i tak však mimo kontejnery končí každoročně velké množství odpadu.
Odložení odpadu mimo popelnice lze pokutovat, protože se jedná o černou skládku. Není to však jednoduché. Za čistotu v okolí stanoviště směsného odpadu odpovídá vlastník nebo správce objektu. U tříděného odpadu je situace s odkládáním prakticky totožná. Odlišnost najdeme v tom, že okolí těchto separačních míst takzvaně „douklízí“ svozové firmy. „To slovo douklízí je klíčové. Má to na starosti speciální hlídka. Popeláři na svozové trase nemají povinnost automaticky uklízet odpad kolem nádob. Ten objemný mnohdy do kuka vozu nejde ani vhodit. Proto prosíme, abyste s odpadem nakládali odpovědně a objemný odpad vozili na sběrné dvory,“ apeloval závěrem Alexandr Komarnický.
Zdroj: TZ Pražské služby, ČTK
