V Plzni-Zátiší skončila jedna z ubytoven, téměř čtyř desítky lidí včetně dvou dětí, se rázem ocitly bez střechy nad hlavu. Pomocnou ruku hned nabídlo město. Jeho úředníci spolu s pracovníky neziskovek začali okamžitě řešit nečekanou situaci téměř čtyř desítek lidí, kteří se museli vystěhovat.
Jak se Našemu regionu podařilo zjistit – mnoho z nich bydlelo na ubytovně přes deset let, při hledání nového bydlení proto potřebovali intenzivní podporu. Všem se podařilo zajistit přestěhování na jiné ubytovny, případně do azylových domů. Jedna seniorka dostala od města přednostně přidělený byt. V minulosti už podobnou situaci Plzeň řešila, a to v roce 2020, kdy však dal majitel lidem na ubytovně v Malesicích na vystěhování pouhé dva dny. I tehdy se podařilo všem zajistit nové zázemí.
„Bylo potřeba rychle jednat a zjistit, co lidé v ubytovně potřebují. Jaké mají plány, jaké mají možnosti, kde mohou bydlet dál. De facto si několik organizací, včetně našeho nového odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování, rozdělilo ubytované a začalo s nimi situaci řešit individuálně,“ řekl náměstek primátora David Šlouf.
Podle Davida Šloufa v Plzni existuje několik desítek soukromých ubytoven, některé ubytovávají i lidi v sociální a bytové nouzi. Právě jedna z nich, ubytovna v Zátiší, ukončila svoji činnost na konci ledna. „Náš odbor dostal informaci o prodeji této ubytovny přímo od realitní kanceláře, která prodej zprostředkovala. Nový majitel dal všem ubytovaným tři měsíce na nalezení nového bydlení,“ přiblížil Šlouf.
Na ubytovně bydlelo 38 lidí, z toho dvě děti. Většinu oznámení o konci ubytovny zaskočilo nepřipravené. Lidé z ubytovny zamířili především do jiných ubytoven, případně azylových domů, jedna seniorka ale dostala od města do nájmu přednostně přidělený byt. „Její zdravotní stav nebyl dobrý, byla odkázána na pomoc ostatních a v další ubytovně by to neměla lehké. Městu se podařilo ji velmi rychle přidělit malý byt, kam se na konci ledna přestěhovala. Zajímavé je, že se jí po ubytovně stýská. Po dlouhé době bydlí sama a cítí se opuštěná,“ doplnila Karolína Vodičková, vedoucí magistrátního odboru dostupného bydlení a sociálního začleňování. Paní bylo potřeba zajistit veškeré vybavení, což se podařilo díky dobré spolupráci s rodinou žijící v zahraničí, která vše potřebné nakoupila a zaslala. Veškeré vybavení od postele po skříně bylo potřeba sestavit, což udělali studenti katedry sociologie Západočeské univerzity v Plzni, kteří se zabydlováním pomohli jako dobrovolníci.
Zdroj :vz
