Analýza ukazuje, že v přírodní vodě stoupá množství organických látek z rašelinišť, půdy a také biologického odpadu jako listí, tráva a jehličí. Způsobují, že voda má více hnědou barvu a její odstranění klade vyšší nároky na úpravnu vod. Vědci se při výzkumu zaměřili na nádrž Římov na Českobudějovicku, řeku Otava v Písku nebo menší vodní nádrž Karhov na Jindřichohradecku.
Tříletý projekt potvrdil, že při globální změně klimatu, kdy roste teplota a srážky jsou nerovnoměrné, množství organických látek ve vodách poroste. „Když se zvedne teplota, organických látek je víc. Razantní zvýšení přinášejí bouřky a prudké deště, ale také odumření lesa v povodí nebo deště po delším suchu,“ uvedl hydrochemik z hydrobiologického ústavu biologického centra Petr Porcal. Dodal, že pokud se podaří udržet růst globální teploty do 2,6 stupně Celsia, bude růst koncentrace přírodních organických látek malý. Navíc se výrazněji projeví v nižších nadmořských výškách. Pokud bude růst teplot pokračovat, produkce přírodních látek se výrazně zvýší v horských oblastech.
Rostoucí množství organických látek pak způsobí komplikace v současných úpravnách vody. „Popsali jsme scénáře, kam až vyrostou koncentrace organických látek. Například v povodí římovské nádrže tento růst může být okolo miligramu na litr organického uhlíku za 10 let,“ řekl Porcal.
Kvalita pitné vody v přírodních zdrojích se nijak zásadně nesníží. Organické látky nejsou zdraví škodlivé. „Ale bude to klást větší nároky na úpravny vod, které budou muset z vody hnědé zabarvení odstranit,“ řekla mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
Zdroj: ČTK
