V laboratořích AGEL během prázdnin zaznamenali zvýšený počet záchytů legionelly. Důvodem vysokého záchytu je s největší pravděpodobností dostatečná osvěta, zejména ve zdravotnických zařízeních, která vyšetřují, nebo která jsou součástí Středomoravské nemocniční a. s., čili nemocnice Přerov a nemocnice Prostějov. Zde v případě, kdy má pacient zápal plic, okamžitě dělají screeningové vyšetření na legionellu. A to je zřejmě podstatným důvodem, proč mají jeden z největších záchytů v České republice.
Legionelóza se nemusí projevit jen jako zápal plic, příznaky se mohou podobat i jiným onemocněním. Člověk může mít například celkovou slabost. Důležité je tedy stanovit včas správnou diagnózu.
A jestli může člověk sám poznat zda má legionellu? To rozhodně člověk nepozná, protože příznaky jsou obdobné jako u jiných respiračních onemocnění. Pokud člověk onemocní mírnější formou, což je pontiacká horečka, má rýmu, kašel, škrábání v krku, malátnost, teploty, únavu a podobně. Jsou to příznaky zcela shodné s těmi, které můžete mít při nachlazení nebo při chřipce.
Když někdo onemocní vážnější formou, tedy takzvanou legionářskou nemocí, pak může jít často i o život. U té je příznakem zpočátku opět malátnost, únava, slabost, bolest svalů, bolest hlavy. Zápal plic už je závažné onemocnění, kdy člověk přichází dušný, má málo kyslíku, což ho donutí vyhledat lékaře. Mívá vysoké teploty, je schvácený, může být zmatený, mít těžké svalové bolesti a podobně.
Samozřejmě je důležité onemocnění předcházet a udělat jistá preventivní opatření. Prevence je spíš doménou epidemiologů anebo těch, kteří se starají o vodovodní trubky, řády, zvlhčovače a rozprašovače. Voda musí být buď velmi chladná, anebo nad 50 stupňů, nesmí být neustále v rozpětí teplot 20 až 45 stupňů, kdy se legionelly velice dobře množí. Další prevencí je pravidelná desinfekce a pravidelné monitorování počtu legionell, což se provádí v laboratořích. Laboratoře lékařské mikrobiologie AGEL jsou špičkově vybavené a patří mezi nejlépe hodnocená zařízení svého druhu v republice.
