Jičínská lipová alej, kterou v první polovině 17. století nechal vysázet vojevůdce Albrecht z Valdštejna, získala 2. října statut kulturní památky. Ministerstvo kultury tak formálně potvrdilo výjimečnost stromořadí, jež je považováno za nejstarší dochovanou historickou alej v Česku. Informaci potvrdil mluvčí jičínské radnice Jan Jireš.
Alej propojuje centrum Jičína s letohrádkem Valdštejnská lodžie a s Libosadem. Čítá 1140 lip srdčitých vysázených po šesti metrech od sebe a měří téměř dva kilometry. Město na jejím prohlášení za kulturní památku spolupracovalo s Národním památkovým ústavem, přičemž letos úřady upravily hranice pozemků tak, aby ochrana dopadla pouze na prostor aleje samotné. Vedoucí jičínského stavebního úřadu Martin Mezera to označil za „formální stvrzení její mimořádné historické i krajinářské hodnoty“.
Práce na aleji podle návrhu italského architekta Niccola Sebregondiho začaly v letech 1629 až 1630. Samotná výsadba lip pak proběhla během pouhých dvou týdnů na přelomu října a listopadu 1632 a podílelo se na ní až 138 osob. Do roku 1927 byly stromy zřejmě třikrát kompletně vyměněny a věk jednotlivých lip tehdy nepřesahoval 150 let. Poslední velká obnova proběhla v letech 2011 a 2012, kdy byla po kácení a nové výsadbě obnovena nebo doplněna zhruba třetina stromů. Za posledních přibližně dvacet let zahradníci celkově vyměnili asi polovinu stromů, korunám lip pravidelně udělují takzvaný hlavový řez. Roční náklady na údržbu aleje vychází město na přibližně 400 000 korun.
Alej je zároveň součástí soustavy chráněných území Natura 2000, a to kvůli brouku páchníkovi hnědému, který obývá dutiny stromů. Alejí procházejí dva chodníky, jižní asfaltový slouží jako cyklostezka, severní je mlatový. Stromořadí na dvou místech přerušují místní komunikace, v závěrečné části u Valdic ho šikmo kříží výpadová silnice směrem na Semily. Za tímto přerušením alej pokračuje ještě 93 metrů ke bráně Valdštejnské lodžie, přičemž tato koncová část pochází z počátku 19. století.
Přímým vzorem pro jičínskou alej bylo patrně dvouřadé stromořadí spojující Pražský hrad se Stromovkou, jež vzniklo roku 1611 rozhodnutím císaře Rudolfa II. Dalším možným inspiračním zdrojem byla čtyřřadá alej ve vídeňském Prátru z roku 1564, zřízená císařem Maxmiliánem II.
Alej je klíčovým prvkem jičínské komponované krajiny typické pro valdštejnskou a barokní architekturu. Ministerstvo kultury ve svém rozhodnutí zdůraznilo, že jedinečná optická osa měla propojit Jičín s lodžií v Libosadu pod vrchem Zebín a zároveň zachytit krajinné dominanty hradu Veliše, kartuziánského kláštera ve Valdicích i hradu Kumburk. Stromořadí je navíc orientováno tak, že v den letního slunovratu na jednom jeho konci slunce vychází a na druhém zapadá.
Zdroj: autorský text / ČTK
