Ve středních Čechách má skončit 24 pošt. Města chtějí jednat, hejtmanka Pecková ne

V některých středočeských městech má ukončit provoz 24 poboček České pošty. Vedení měst, kterých se to týká budou se zástupci pošty jednat, i o výměně rušených poboček. Oporu v hejtmanství ale nemají. Pošty se ruší kvůli špatnému hospodaření, stát jí přitom dluží miliardy.

Kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) nesouhlasí se zrušením čtyř kladenských poboček včetně značně využívané pošty ve Vrchlického ulici v části Kročehlavy. „Není možné, aby v Kročehlavech s 35 tisíc lidmi zůstala fungovat jediná pošta. Méně obyvatel má například Kolín, kde zůstanou pošty dvě,“ popsal Volf. Mělnický radní pro dopravu Jindřich Špergl (za TOP 09) řekl, že hodlá navrhnout, zda by uzavřené pošty nemohla nahradit jedna nová plnohodnotná pobočka s dobrou dopravní dostupností. Zachována má být totiž pobočka v centru v Tyršově ulici, kde není dostatek parkovacích míst. „Lidé pojedou logicky tam, kde mohou zaparkovat,“ uvedl Špergl. Proto navrhuje, aby vznikla nová pobočka přímo v jednom z nákupních center.

V Nymburce mají skončit pošty u hlavního nádraží a na sídlišti. Podle místostarosty Zdeňka Vocáska (ODS) se i tady připravují na jednání. Město chce pobočky zachovat, nevylučuje, že bude usilovat případně o výměnu pobočky pro zrušení. Na vytížených místech zvažuje zřízení služby Partner. „Nymburské tři pobočky dnes slouží i pro řadu okolních obcí, nedokážu si představit, jak to bude fungovat,“ doplnil Vocásek. V Příbrami mají být zrušeny pobočky na sídlišti Křižák a v Poštovní ulici na Zdaboři. „Chceme jednat o zachování obou pošt, případně alespoň jedné,“ řekla mluvčí města Eva Švehlová. Místním vadí hlavně zánik pošty na sídlišti se stovkami rodin v panelových domech. Jedna ze dvou rušených poboček v Mladé Boleslavi je na sídlišti, využívá ji několik tisíc lidí. „Určitě se budeme snažit o zachování pobočky v sídlišti, tedy v Havlíčkově ulici,“ uvedla mluvčí města Šárka Charousková.

Rušení poboček České pošty (průzkum agentury NMS Market Research)

Proti 58 % 

Pro 30 %

Zda budou jednání úspěšná ale není tak jisté. „Většinou to probíhá tak, že tam přijde místní manažer z dané lokality, který seznámí vedení měst a obcí s tím, jak se rozhodli a jak to udělají. Bohužel nemají města ani šanci, aby pošta přešla do takzvané Pošta Partner. Majetek chce Česká pošta prodávat, chce se ho zbavovat. Není to diskuze, většinou je to jednostranné sdělení,“ popsala ve Dvaceti minutách Radiožurnálu dosavadní zkušenosti z jednání některých členů Svazu měst a obcí jeho ředitelka Radka Vladyková.

Vrána k vráně

Na rozdíl od jiných krajů středočeská města ve svém hejtmanství oporu nenašla, Petra Pecková (STAN) úspory obhajuje. „Já si myslím, že bez některých zásadních opatření, která se měla z mého pohledu udělat možná už fakt dávno, třeba před deseti lety, se Česká pošta v současné situaci neobejde,“ uvedla. Pro dostupnost poštovních služeb by to podle ní snad neměl být velký problém.

Rušení pošt má přinést úsporu 700 milionů korun ročně a odvrátit její pád do insolvence, protože podnik hospodaří se ztrátou. „Pošta rozhodně z obcí odcházet nebude. Naopak, transformace nám umožní poštovní služby na venkově zachovat,“ uvedl ministr vnitra Rakušan (STAN).

Jenže dost možná největší vinu na stávajícím stavu nese stát, který poště roky dluží miliardy a není schopen to vyřešit. „Už budeme mít polovinu roku 2022, takže je to už 6,75 miliardy,“ uvedl dnes už bývalý generální ředitel pošty Roman Knap před tím, něž opustil její vedení, na němž se dohodl s ministrem Rakušanem.

Rušené pošty Středočeský kraj (zdroj Česká pošta)

Sto/ČTK