„V naší škole spolu se speciálním pedagogem a školním psychologem působí i metodik prevence a výchovný poradce. Všichni čtyři problémy dětí a jejich rodin řeší,“ uvedla všenorská učitelka Anna Bičíková. „Souvisí to s tím, jak to která škola může zaplatit z rozpočtového balíčku,“ dodala. Školy jsou zřizovány kraji nebo obcemi, záleží nejen na financích, ale i na tom, jak se k tomu staví konkrétní zřizovatelé a vedení školy.
Asociace školské sociální práce ČR prosazuje, aby se řešení problémů dětí a jejich rodin stalo součástí každé školy, navrhuje systémové řešení – legislativní zakotvení školské sociální práce na každé základní škole, přičemž důležité samozřejmě je, aby na ni byl vyčleněn dostatek peněz. Podle Evy Hurychové z Asociace školské sociální práce ČR by se to státu vyplatilo – problémy by se řešily hned, v zárodku, a nepřerostly by do neřešitelných potíží.
„Jinde v Evropě se to daří,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), pod jejíž záštitou se konal kulatý stůl v pražském Evropském domě. „Hledali jsme cesty, jak vyřešit absenci školské sociální práce v českých školách a školám, hlavně dětem a rodinám, pomoci,“ dodala.
Inspirace u evropských sousedů
V minulém volebním období se to už málem podařilo. Díky spolupráci Asociace školské sociální práce ČR se školským a sociálním sněmovním výborem a tehdejší poslankyní Martou Semelovou se podařilo prosadit pozměňovací návrh do zákona o pedagogických pracovnících, který počítal se zřízením pozice nikoli školského sociálního pracovníka, ale aspoň školského sociálního pedagoga. Norma ale obsahovala především sporný kariérní řád, který měl být zaveden do škol, a tak byla nakonec zákonodárci komplet zamítnuta, s čímž se svezlo i zřízení nové pozice.
Semelová zadala studii Parlamentnímu institutu, z níž vyplývá, že školská sociální práce existuje v sedmi z 12 sledovaných evropských zemích (v dalších dvou v modifikované podobě), mimo jiné i u našich blízkých sousedů v Polsku, v Maďarsku, v Německu a v Rakousku. Podle slov Hurychové tato pozice v Československu již existovala za prezidenta T. G. Masaryka, a to především díky jeho ženě Charlotte a dceři Alici. V USA se zrod školské sociální práce datuje k roku 1890.
O školskou sociální práci je zájem
O zkušenostech s viditelnou absencí školské sociální práce hovořila speciální pedagožka s dlouholetou školní, výchovnou a poradenskou praxí Blanka Ptáčková, taktéž členka Asociace školské sociální práce ČR. „Školská sociální práce ve školách skutečně chybí, zejména když stále narůstají další a další problémy žáků, u kterých je nutný pracovník s přesahem za školu. Ten pedagogové nemají, pracovníci školské sociální práce ano,“ uvedla.
Hurychová představila svůj pilotní projekt a výzkum, jehož základní data byla uvedena za pomoci technika ICT Jana Kouta. Výzkum probíhal celý rok ve všech krajích České republiky. Mezi respondenty, kterých bylo 2928, patřili především učitelé základních a mateřských škol a pracovníci Orgánů sociálně právní ochrany dětí.
„Všem velmi děkuji, výsledek překonal má očekávání. Ze škol se pro zavedení a spolupráci se školským sociálním pracovníkem vyslovilo 87 procent respondentů, z pracovníků OSPOD 94,6 procenta,“ uvedla. Ve školské sociální práci podle jejích slov jde nikoli o pedagogiku, ale „o potřebné různorodé činnosti spojené se sociálním poradenstvím, prevencí a dalšími dle mezinárodních standardů školské sociální práce“. Zkrátka aby na školách působili, řekněme, důvěrníci, na něž se děti budou moci kdykoli obrátit a kteří budou řešit jejich problémy.