• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Ve všenorské škole se starají o problémy dětí. Stane se to normou ve všech základkách?

    Ve všenorské základní škole působí speciální pedagog a školní psycholog, oba se věnují dětem i celým rodinám. Sociální otázky řeší perfektně, uvedla pro Náš REGION učitelka prvního stupně tamní školy Anna Bičíková. Ne každá škola má ale takové štěstí. Asociace školské sociální práce ČR proto prosazuje, aby bylo legislativně zakotveno, že na školách budou působit školští sociální pracovníci.

    „V naší škole spolu se speciálním pedagogem a školním psychologem působí i metodik prevence a výchovný poradce. Všichni čtyři problémy dětí a jejich rodin řeší,“ uvedla všenorská učitelka Anna Bičíková. „Souvisí to s tím, jak to která škola může zaplatit z rozpočtového balíčku,“ dodala. Školy jsou zřizovány kraji nebo obcemi, záleží nejen na financích, ale i na tom, jak se k tomu staví konkrétní zřizovatelé a vedení školy.

    Dětí přibývá a školy praskají ve švech. Učí se v cukrárně i rockovém klubu

    Asociace školské sociální práce ČR prosazuje, aby se řešení problémů dětí a jejich rodin stalo součástí každé školy, navrhuje systémové řešení – legislativní zakotvení školské sociální práce na každé základní škole, přičemž důležité samozřejmě je, aby na ni byl vyčleněn dostatek peněz. Podle Evy Hurychové z Asociace školské sociální práce ČR by se to státu vyplatilo – problémy by se řešily hned, v zárodku, a nepřerostly by do neřešitelných potíží.

    „Jinde v Evropě se to daří,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), pod jejíž záštitou se konal kulatý stůl v pražském Evropském domě. „Hledali jsme cesty, jak vyřešit absenci školské sociální práce v českých školách a školám, hlavně dětem a rodinám, pomoci,“ dodala.

    Inspirace u evropských sousedů

    V minulém volebním období se to už málem podařilo. Díky spolupráci Asociace školské sociální práce ČR se školským a sociálním sněmovním výborem a tehdejší poslankyní Martou Semelovou se podařilo prosadit pozměňovací návrh do zákona o pedagogických pracovnících, který počítal se zřízením pozice nikoli školského sociálního pracovníka, ale aspoň školského sociálního pedagoga. Norma ale obsahovala především sporný kariérní řád, který měl být zaveden do škol, a tak byla nakonec zákonodárci komplet zamítnuta, s čímž se svezlo i zřízení nové pozice.

    Semelová zadala studii Parlamentnímu institutu, z níž vyplývá, že školská sociální práce existuje v sedmi z 12 sledovaných evropských zemích (v dalších dvou v modifikované podobě), mimo jiné i u našich blízkých sousedů v Polsku, v Maďarsku, v Německu a v Rakousku. Podle slov Hurychové tato pozice v Československu již existovala za prezidenta T. G. Masaryka, a to především díky jeho ženě Charlotte a dceři Alici. V USA se zrod školské sociální práce datuje k roku 1890.

    FOTO: Školská sociální práce

    Školská sociální práce - Kulatý stůl školská sociální práce 1 – foto ACŠkolská sociální práce - Kulatý stůl školská sociální práce 2 – foto ACŠkolská sociální práce - Kulatý stůl školská sociální práce 3 – foto ACŠkolská sociální práce - Kulatý stůl školská sociální práce 4 – foto ACŠkolská sociální práce - Kulatý stůl školská sociální práce 5 – foto AC

    O školskou sociální práci je zájem

    O zkušenostech s viditelnou absencí školské sociální práce hovořila speciální pedagožka s dlouholetou školní, výchovnou a poradenskou praxí Blanka Ptáčková, taktéž členka Asociace školské sociální práce ČR. „Školská sociální práce ve školách skutečně chybí, zejména když stále narůstají další a další problémy žáků, u kterých je nutný pracovník s přesahem za školu. Ten pedagogové nemají, pracovníci školské sociální práce ano,“ uvedla.

    Hurychová představila svůj pilotní projekt a výzkum, jehož základní data byla uvedena za pomoci technika ICT Jana Kouta. Výzkum probíhal celý rok ve všech krajích České republiky. Mezi respondenty, kterých bylo 2928, patřili především učitelé základních a mateřských škol a pracovníci Orgánů sociálně právní ochrany dětí.

    Lesní mateřské školy dětem velmi prospívají. V Praze však vyjdou na bezmála 10 tisíc měsíčně

    „Všem velmi děkuji, výsledek překonal má očekávání. Ze škol se pro zavedení a spolupráci se školským sociálním pracovníkem vyslovilo 87 procent respondentů, z pracovníků OSPOD 94,6 procenta,“ uvedla. Ve školské sociální práci podle jejích slov jde nikoli o pedagogiku, ale „o potřebné různorodé činnosti spojené se sociálním poradenstvím, prevencí a dalšími dle mezinárodních standardů školské sociální práce“. Zkrátka aby na školách působili, řekněme, důvěrníci, na něž se děti budou moci kdykoli obrátit a kteří budou řešit jejich problémy.



    Nepřehlédněte