Letošní léto zasadilo ránami chráněné krajinné oblasti Český les víc, než bylo patrné na první pohled. Srážky oblasti z velké části minuly, voda z půdy i potoků zmizela a následky se projevily v populacích přísně chráněných druhů živočichů. Ředitel CHKO Tomáš Peckert potvrdil, že k oslabení stavů raků rozhodně došlo.
V Českém lese žijí dva původní druhy raků, kamenáč a říční, které zákon chrání jako přísně ohrožené. Jenže voda v části toků letos zcela vyschla a tam, kde tekla, se přehřála. Rak přežívá jen do teploty zhruba 25 stupňů Celsia, nad touto hranicí jde o stav pro něj fatální. K přirozenému úbytku způsobenému suchem přistupuje dlouhodobý tlak račího moru, který šíří invazní američtí raci, signální a pruhovaný. Ti se v Českém lese dál rozšiřují, chovají rychleji a původní druhy systematicky vytlačují. Problémem je, že je lidé kupují jako akvarijní zvířata a pak je vypouštějí do volné přírody. Běžný člověk přitom amerického raka od českého nerozeznává.
Pro přežití raků je podle Peckerta klíčová péče o biotopy, tedy zadržování vody přímo v krajině a v půdě, přirozený charakter toků s dostatkem úkrytů, vegetace a mrtvého dřeva. V tomto ohledu pomáhá bobr, jehož populace v oblasti ale aktuálně mírně klesá. Za třicet let jeho přítomnosti se řada původně narovnaných potoků začala přibližovat svému přirozenému stavu.
Kůrovec letos výraznější problémy v Českém lese nezpůsobil, ale situace na příští sezonu je nejistá. Oslabené a suchem vystresované stromy jsou náchylnější ke všem škůdcům a Peckert si netroufá přesně předpovídat vývoj. Rozhodující bude zima a průběh jara, protože brzy nastupující sucho po zimě by bylo problémem nejen pro smrkové porosty, ale i pro obojživelníky, ryby a rostliny.
Sousední CHKO Brdy se nachází ve srovnatelné situaci. Šéf správy Bohumil Fišer upozornil, že bouřková pásma Brdy nevynechávala tak úplně jako Český les, takže akutní kalamita nenastala. Jenže stromy jsou tam rovněž vystresované a vedoucí brdské divize Vojenských lesů a statků Zbyněk Nejman přiznal, že výskyt kůrovce byl k podzimu mírně vyšší. Zvýšená těžba napadeného dřeva zatím nebyla nutná, ale jaro ukáže.
V Brdech žije navíc vedle kamenáče a říčního raka také rak bahenní a americké invazní druhy se tam zatím nevyskytují. Fišer proto vyzývá návštěvníky, aby raky z vyschlých toků sami nepřenášeli a vždy kontaktovali ochranu přírody. Hrozí totiž nechtěné zavlečení račího moru do dosud čistých lokalit.
Zdroj: autorský text / ČTK
