Tradiční akci, přibližující návštěvníkům výroční obyčeje a zvyky jarního novoročí, uchystalo na Bílou sobotu, kterou končí postní předvelikonoční období, Muzeum Českého ráje v Turnově na skanzenu Dlaskův statek. Letos připadá Bílá sobota na 8. duben.
„Velikonoce na Dlaskově statku jsou legendární a hojně navštěvované. Určitě tomu letos bude také tak. Je to skvělá příležitost seznámit se s velikonočními zvyky, které se v našich rodinách omezily na barvení vajíček a pletení pomlázky. A je to škoda, protože zvyky a symbolika tohoto období je velmi zajímavá a znát ji k naší kultuře patří,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně hejtmana Libereckého kraje.
Velikonoce představují svátky obnovy života v období přechodu zimy v jarní období. Jejich oslava se formovala v symbióze rolnických tradic nového hospodářského roku a křesťanského obrazu Ukřižování Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání. Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Vrcholí ve Svatém týdnu, zvaném i Pašijový nebo Velký. Začíná Květnou nedělí a vrcholí Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Božím hodem velikonočním a Červeným pondělkem, který je spojen s pomlázkou.
Bílá sobota byla dnem svěcení ohně, od kterého hospodyně zapalovaly takzvaný nový oheň v kamnech, na kterých připravovaly všechny pokrmy, jež přišly na stůl o Božím hodu Velikonočním. Z oharků ohně se pro ochranu následující úrody dělaly křížky kolem polí, popelem se sypaly louky, ohořelá dřívka se strkala za trám, aby se domu vyhnul oheň.
Některé z těchto obyčejů, spojených s velikonočním i předvelikonočním obdobím, si návštěvníci připomenou v nové stálé expozici Na statku od jara do zimy – Tradiční zemědělství a agrární obyčeje v Pojizeří, ta bude k vidění od 16. dubna.
Tradiční součástí programu bude vynášení Smrti neboli Smrtky do Jizery. Děti s ní tradičně o páté postní neděli – Smrtné – putovaly k nejbližšímu potoku nebo řece, do které ji hodily, nebo ji upálily. Mařena – smrtka, symbolizovala zimu, a proto musela ze stavení pryč. Její figurína se zhotovovala ze dřevěné hole, obalené slámou. Oblékala se do dívčí košile, ozdobené fábory, věnci, papírovými květinami a korály z bílých vyfouknutých vajec a šnečích ulit.
Po utopení Mařeny se průvod dětí zpívajících ‚Nesem vám nový líto a dobrou novinu, pantatínku, paňmaminko, utonuli jsme zimu‘ vrátil do vsi s takzvaným lítem. Pletlo se z jívových ratolestí, které se ozdobily bílými a barevnými vajíčky, řetězy, ptáčky z těsta nebo holubičkami z vejdunků. Spolu s folklórním souborem Nisanka z Jablonce nad Nisou budou tak návštěvníci Dlaskova statku mít možnost Mařenu ze statku vynést, utopit, a přivítat tak jaro.
Zdroj: Jan Mikulička, Liberecký kraj
