• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Veřejnosti se poprvé otevřely dílny plzeňského divadla

    19.11.2023
    Simona Knotková

    Vůbec poprvé se v sobotu otevřely veřejnosti divadelní dílny plzeňského Divadla J. K. Tyla (DJKT).

    Čtyři prohlídky, které se konaly v rámci celoevropské akce Noc divadel, byly hned obsazené. Lidé se podívali do zákulisí na to, jak se vyrábí kostýmy, jak se malují kulisy, kde se skladují a jak se s nimi pohybuje.

    Třípatrová budova bývalých strojíren, poblíž centra města i obou budov divadla, je veliká a její kapacita zatím postačuje, pracuje tam asi 30 lidí. „Je tu truhlárna, kovárna, krejčovská pánská i dámská dílna, kloboučnická dílna, malírna kulis, sklad kostýmů, půjčovna kostýmů, prádelna a sklad fundusu – což je odkladiště kulis a kostýmů, které v minulosti použily,“ řekla Soňa Ptáčková z DJKT, jedna z průvodkyň.

    Ve skladu jsou podle ní tisíce věcí včetně krásných historických kousků. Například stavěcí kulisy, kola, lednice, rozhlasové a televizní přijímače, klece, sfingy, kříže, figuríny i části těl, prasata, koně, povozy a další. Sklad kostýmů čítá až 15 000 obleků, některé i 100 let staré. Výtvarník nové inscenace si z nich může vybrat, nebo se přešijí. Kostýmy předváděly divadelníci, činoherci četli z novin z 18. srpna 1922, kdy dílny vyhořely. Operní zpěváci zpívali v malírně, ve skladu kulis zpívali muzikáloví herci, baletky tančily v dámské krejčovně.

    „V krejčovně je sedm krejčových plus dvě vrchní a na druhé straně je to samé v pánské části,“ uvedla Ptáčková. Divadlo má i vlastní návrhářky. Největší místností je malírna, kde se montují a zdobí kulisy z látek, dřeva, papíru, plechu a dalších materiálů. „Máme tu pět truhlářů, tři malíře, dvě čalounice, dvě kloboučnice, dva zámečníky. Dokáží vyrobit všechno, na co máme čas,“ řekl šéf výroby dekorací DJKT Martin Višňovský. V dnešní době se tyto profese shánějí špatně, máme tu srdcaře, kteří mají divadlo rádi, uvedl.

    Dílny fungují od roku 1910, kdy město budovu pro divadlo odkoupilo. „Předtím tady fungovala od září 1860 Valdštejnská strojírna a poté součást Škodových závodů,“ řekla Ptáčková. V roce 1922 dílny kompletně vyhořely. Celá budova se rekonstruovala podle návrhu architekta Hanuše Zápala. Po roce byly opět v provozu, další rekonstrukce byla v roce 2000. Patra dílen spojuje obří nákladní výtah.

    „Skladovací prostory na živé inscenace máme ještě pod každým z obou divadlem v klecích šest krát 2,80 krát 2,40 metru, kde se skladují dekorace. Někdy máme hru na jednu klec, někdy na tři,“ řekl Višňovský. Divadlo má dále externí sklad pro obě scény v centrální části Roudná, kde jsou kostýmy, rekvizity a kulisy pro inscenace, které se hrají až v dalších týdnech.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte