Neobvyklým způsobem si páteční svátek zamilovaných mohly užít tři desítky vězňů, kteří si odpykávají trest v ostravské Věznici Heřmanice. Vedení věznice jim ve spolupráci s Mezinárodním vězeňským společenstvím (MVS) umožnilo rodinné focení. Přestože se vězni fotili za branami věznice, byli v civilním oblečení a vše bylo připraveno tak, aby nebylo zřejmé, že fotka vznikla za mřížemi. Někteří odsouzení jen těžko skrývali dojetí, protože rodinnou fotografii nemají už několik let. Projekt je v českých věznicích ojedinělý. Novinářům to řekl ředitel věznice Pavel Horák.
Rodinný portrét si odnesl i osmatřicetiletý Marcel odsouzený za majetkovou trestnou činnost. Do vězení za ním přišla partnerka, dvě děti ve věku dva a devatenáct let a také sestra. Rodina se naposledy vyfotila před téměř dvěma lety. „Je to pro mě důležité, chybí mi to období a teď si to takto nahradím. Za to bych poděkoval vedení věznice,“ řekl se slzami v očích odsouzený, který je ve vězení 18 měsíců a další rok má ještě před sebou.
Z akce byla rodina nadšená. Marcelova devatenáctiletá dcera Klaudie přiznala, že má sice radost, ale zároveň při návštěvách cítí smutek. „Dvouletý brácha má radost a já jsem spíše smutná, když tam jdu,“ řekla Klaudie. Dodala, že na základní škole spolužáci řešili, že má otce ve vězení, a byla i terčem posměšků, na střední škole je to zajímá už méně. Nejbližším kamarádům se snaží situaci vysvětlit, se zbývajícími o tom nemluví. Pobyt otce ve vězení podle ní rodina pociťuje po finanční i emoční stránce. „Děti nemají tátu. Chybí ten vzor a chlapská ruka celkově, táta podle mě prostě drží rodinu,“ řekla Klaudie. Dodala, že otce miluje, ale chce být jeho pravým opakem.
Nápad na rodinné focení podle Horáka vznikl přímo ve věznici. „Bavili jsme se s kolegy o tom, co bychom mohli udělat pro podporu rodin a dětí vězněných rodičů. Jsem velice spokojen. Viděli jste to sami, je to velmi dojemné. I na odsouzených je vidět, že když se jedná o jejich dítě a jejich blízké osoby, tak se skutečně chovají úplně jinak,“ uvedl Horák. Úspěšná akce je podle něj impulzem k nové tradici. „Připravovali jsme akci už na Vánoce, kdy se nám to nepodařilo z důvodu epidemické situace ve věznici. Chtěli bychom to realizovat dvakrát ročně. Pokud se inspirují některé další věznice, budeme jen rádi,“ podotkl Horák.
Ředitel, který se vedení věznice ujal v loňském roce, chce uskutečnit celý soubor projektů, které budou směřovat k výchově k rodičovství. Vězni už například svým dětem předávali kola, která sami opravili, a v plánu je i příprava aktivit mimo věznici.
„Máme vymyšleno ještě několik dalších projektů, které se týkají dětí, které vstupují do věznice. Chceme, aby ten vstup byl vlídnější a aby se nebály toho prostředí,“ řekl Horák. Pobyt dítěte při návštěvě vězněného by podle něj měl mít co nejvlídnější průběh, dítě by nemělo zažívat trauma, ale naopak by se mělo setkat s přátelským chováním. Posilování rodinného zázemí může podle Horáka přinést pozitivní efekt a pomoci snížit recidivu. „Není to samozřejmě jediná cesta, ale myslíme si, že to velmi podpoří sníženou recidivu,“ míní Horák.
Nutnost posilování rodinných vazeb potvrzuje i Gabriela Kabátová, ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství, které se zaměřuje na pomoc lidem, jichž se nějakým způsobem dotkl zločin. Nezisková organizace páteční akci podpořila i finančně, a vězni si tak rodinné fotografie odnesli zdarma. Také podle ní je akce v českém prostředí unikátní, především proto, že ji pořádala sama věznice. „Je to neuvěřitelně přínosná, osvětová a skvělá akce. Doufám, že se možná blýská na lepší časy,“ řekla Kabátová. Rodinám podle ní společná fotografie chybí a pobyt rodičů ve vězení je pro dětí stigmatizující.
Zdroj: ČTK
